Solidarita, hrdost i touha lidí po návratu. Ukrajinka žijící dlouhodobě v Brně se ohlíží za rokem války
Připomínáme si rok od aktuální ruské agrese na Ukrajině. V rozhovoru Ukrajinka Ilnara Dudash potvrzuje, že rány, které útok Ruska mezi oběma národy způsobil, se budou léčit ještě léta.
Čtěte také
Lidí žijících na Ukrajině se válečná agrese sousedního státu dotkla ještě daleko více než jí samotné. Spousta jejích spoluobčanů na Ukrajině má totiž v Rusku příbuzné. „Oba národy jsou úzce provázané podobně jako Češi a Slováci. Když tedy člověka zraní někdo tak blízký, způsobené rány se jen tak nezahojí, zda vůbec někdy.“
„Podpora Ukrajiny je podporou demokratických hodnot. Rusko ve své propagandě stále mluví o tom, že bojuje s celým Západem, s celým světem. Jakkoli ustoupit Putinovi, současný válečný konflikt na Ukrajině nevyřeší. Rusko totiž nejen na příkladu Ukrajiny, ale i jiných států ukázalo, že se nezastaví.“ Pro Ukrajinu tedy není jiná možnost než vyhrát. Buď totiž vyhraje, nebo nebude vůbec existovat.
Nemůžu ztratit lidskost a propadnout hysterii, že všichni Rusové jsou špatní. Jak toho ale dosáhnout, nevím.
Ukrajinka Ilnara Dudash
„Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ukázal jako neskutečný vůdce. I když jsem nepatřila mezi jeho voliče a o jeho schopnostech pochybovala, jsem dnes stejně jako mnoho dalších Ukrajinců ráda, že v čele země stojí právě on,“ dodává.
Čtěte také
Ilnara Dudash žije v Brně, kde se jí s pomocí dalších organizací podařilo hned po zahájení ruské vojenské agrese na Ukrajině zajistit podporu ukrajinským uprchlíkům. Solidarita české společnosti, za kterou je velmi vděčná, byla a zůstává podle ní neuvěřitelná. Většina jejích krajanů touží po návratu do vlasti, mnozí ani zpočátku nepočítali s tím, že v Česku budou muset zůstat tak dlouho. Na druhou stranu přinesla válka i mnohá pozitiva. Kromě vzniku Ukrajinského centra v Brně například také to, že její národ se dokázal ohromně semknout a stal se hrdým národem.
Jak válka ovlivnila její vnímání ruské společnosti? Co nyní nejvíce potřebují ukrajinští uprchlíci u nás? A jak se žije její zemi už rok zmítané válkou? I na to se ptá redaktorka Karolina Antlová. Poslechněte si rozhovor!
Související
-
Zájem o studium ruštiny překvapivě neupadá, říká Anna Agapova z Masarykovy univerzity
Anna Agapova je Ruska a na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity učí svou mateřštinu. Kvůli svému původu se s projevy nenávisti nebo agrese na Moravě nesetkala.
-
Novelizace Lex Ukrajina zhorší situaci uprchlíků, kteří se chtějí integrovat, soudí odbornice
Jak ovlivní novela zákonů zvaných Lex Ukrajina situaci uprchlíků v Česku? Debatují poslanec STAN Martin Exner a ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová.
-
Ukrajinský student žurnalistiky: Stále emočně bojuji s faktem, že tam nejsem a nebojuji
„Každý člověk by měl dělat pro svou zem to, co umí. A já nejsem válečník. Takže jsem tady, studuji, pracuji a posílám peníze na Ukrajinu,“ říká Nikita Mulyar.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
