Zájem o studium ruštiny překvapivě neupadá, říká Anna Agapova z Masarykovy univerzity
Anna Agapova je Ruska a na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity učí svou mateřštinu. Kvůli svému původu se s projevy nenávisti nebo agrese na Moravě nesetkala.
Chápe, že se lidé v Česku na Rusko zlobí, i ona válku na Ukrajině od začátku tvrdě a nahlas odsuzuje. Zároveň je ráda, že se nezmenšuje zájem o studium ruštiny mezi mladými lidmi.
„Počet studentů, které jsme přijali loni, byl jen o něco málo nižší než v minulých letech,“ upřesňuje pedagožka. „Nevíme, jak to dopadne letos. Ale zprávy, které dostávám od svých kolegů ze středních škol a gymnázií, jsou nadějné,“ dodává s tím, že zájem o ruštinu je teď možná vyšší než před válkou.
Jak a kde můžete poslouchat pořad Host Dne na Moravě?
Živě v rádiu od pondělí do čtvrtka v 17:30, ale i zpětně na internetu. Všechny díly jsou jako podcast ke stažení. Najdete ho na webu Českého rozhlasu Brno, na audioportálu mujRozhlas, který si můžete nainstalovat i jako aplikaci, a také ve všech podcastových aplikacích.
Související
-
Ukrajinský student žurnalistiky: Stále emočně bojuji s faktem, že tam nejsem a nebojuji
„Každý člověk by měl dělat pro svou zem to, co umí. A já nejsem válečník. Takže jsem tady, studuji, pracuji a posílám peníze na Ukrajinu,“ říká Nikita Mulyar.
-
Na návrat do Charkova je ještě brzy. Jak se žije rodině Kiščenkových ve Vážanech nad Litavou?
Téměř rok poskytuje Česko útočiště uprchlíkům z okupované Ukrajiny. Vážany nad Litavou se loni staly novým domovem patnácti Ukrajinců. Většina z nich tam žije doteď.
-
Puškin přeložený do ukrajinštiny zní lépe než v originále, tvrdí knihkupci z Oděsy
Po útoku Ruska na Ukrajinu ruština mizí a přestávají ji používat i ti, pro které to je mateřský jazyk. Týká se to také knih. Dobře je to vidět v Oděse v parku Knížka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
