Na návrat do Charkova je ještě brzy. Jak se žije rodině Kiščenkových ve Vážanech nad Litavou?
Vážany nad Litavou nedaleko Slavkova u Brna se loni staly novým domovem patnácti Ukrajinců prchajících před válkou. Bydlení jim obec poskytla v kancelářské budově přestavěné na byty. Většina z nich tam žije doteď. Díky státním příspěvkům na bydlení uprchlíků totiž nemusí platit nájem. Loni jsme vám představili tehdy těhotnou Annu Kiščenkovou z Charkova, teď se za ní do Vážan vrátíme.
Čtěte také
Anna drží v náručí desetiměsíční holčičku. Rodina je teď kompletní: přijel sem totiž i Annin manžel Igor. Po vypuknutí války na Ukrajině chvíli dělal dobrovolníka, před narozením dcery ale přijel do Vážan. Našel si práci ve Slavkově u Brna a už se obstojně domluví česky. „Ne moc, ale učím se.“ Zatímco doma v Charkově podával auta, tady pracuje v expedici firmy, která kompletuje zdravotnický materiál. „Pracuju v balírně a skládám balíky, na palety – není za to moc peněz, ale můžu pracovat.“
„Já komunikuji se svou rodinou a sousedy, starám se o miminko,“ vysvětluje Anna, proč se její čeština nelepší. Nejlíp z rodiny mluví česky její starší dcera Polina, která chodí do první třídy. Na pololetním vysvědčení měla samé jedničky.
Čtěte také
Charkov bez oken
Před dvěma týdny Anna odjela na pár dní domů do Charkova, kde žijí její rodiče a babička. „Pořád jsou slyšet alarmy, je to děsivé. Celé centrum Charkova je bez oken, náš byt je taky bez oken, všechno je tmavé, je to horor. Nechci, aby to moje holčičky viděly. Ale lidé v Charkově žijí, snaží se pracovat, žít normální život, ale to je teď nemožné.“
Rodina Kiščenkových se nestýká s jinými Ukrajinci z okolí ani s místními lidmi, hlavně kvůli jazykové bariéře. Nepřátelství od místních prý ale necítí. Jen Igor občas od některých spolupracovníků. „Není to často, ale lidi prý nemají rádi Ukrajince kvůli tomu, že bydlí zadarmo.“
„Na návrat do Charkova je ještě brzo. Není to teď bezpečné. Proto zůstaneme tady alespoň do konce války,“ uvažuje o nejbližší budoucnosti Anna Kiščenková.
Čtěte také
Finanční pomoc
V domě, kde Kiščenkovi žijí, může bydlet až 17 lidí. Aktuálně jich tam je 15, říká vážanský starosta Václav Matyáš z ČSSD. „Dostáváme na každého 300 korun na den, měsíčně nás to vyjde do plusu do rozpočtu zhruba nějakých 100 tisíc.“
Pomoc českého státu Ukrajincům se ale patrně po schválení nového balíčku zákonů přezdívaného Lex Ukrajina omezí. „Pokud omezí příspěvky, tak budou muset Ukrajinci doplácet, obec nemůže dávat ze svého rozpočtu peníze navíc.“
Související
-
Poslední pivo a káva u Tatyany. Pak Ukrajinci míří autobusem do války
Restaurace Tatyana na brněnském autobusovém nádraží Zvonařka je pro mnohé Ukrajince poslední zastávkou před odjezdem do rodné země.
-
Poskytnou zbraň, střelivo, instruktora. Střelnice v Brně-Řečkovicích připravuje Ukrajince na válku
Zaměstnanci střelnice v Brně-Řečkovicích zdarma cvičí Ukrajince ve střelbě. Někteří muži totiž musí odejít bojovat za vlast, ale nemají žádné zkušenosti.
-
Ukrajinský student žurnalistiky: Stále emočně bojuji s faktem, že tam nejsem a nebojuji
„Každý člověk by měl dělat pro svou zem to, co umí. A já nejsem válečník. Takže jsem tady, studuji, pracuji a posílám peníze na Ukrajinu,“ říká Nikita Mulyar.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Nejdřív ukázat občanku. Rusko bude při koupi počítačových her zřejmě požadovat registraci
-
Lidé zasažení povodněmi mohou nechat otestovat své studny už jen do neděle. V pořádku jich je jen desetina
-
ŽIVĚ: Slavia v Evropské lize prohrává s Anderlechtem. Radiožurnál Sport vysílá přímý přenos
-
ONLINE: Rusko žádá Ukrajinu o humanitární koridor. Chce umožnit civilistům odchod z Kurské oblasti