Poslední pivo a káva u Tatyany. Pak Ukrajinci míří autobusem do války

Občerstvení u Tatyany na ÚAN Zvonařka v Brně|foto:Petr Tichý, Český rozhlas

„Máme doma válku a nemůžeme je v tom nechat. Čekáme teď na autobus…”

Ukrajinskou hymnu spolu s Valerijem a jeho kamarády zpívala s rukou na srdci i paní Tetyana Daniljuk, které podnik patří. Mokrým hadrem otírá kožené sedačky, do kterých v posledních dnech častěji usedají také Češi. Solidaritu podle Tetayny vyjadřují například tak, že ukrajinské muže vozí na hranice jejich rodné země, ale i tím, že se u ní jen najedí a napijí. „Teď došli, říkali, že si dají aspoň pivo.

„Chceme vám poděkovat, že jsme nás podpořili a pomohli nám,“ skáče paní Tetyaně do řeči s úsměvem Sofia, která děkuje za to, že jí Češi pomohli do Brna o víkendu přivést dceru a vnučku.

U vyprávění chystá bagety se šunkou a ledovým salátem, které dostal i Valerij a jeho přátelé: „Kluci potřebují něco na cestu, aby měli co pojíst. Uděláme jim párky, bagety a polévku.“

Když se v nenápadné nádražní restauraci loučím s paní Tetyanou, přijde za mnou Valerij. Pevně mi stiskne ruku a poplácá po zádech. Říká, že jsme bratři – Češi i Ukrajinci.