Podobenství smrti i život plný štěstí zachycují básně Miloně Čepelky

25. březen 2022

Verše spoluzakladatele Divadla Járy Cimrmana vám představí studentka JAMU Eliška Bochová.

Rodáka z Pohoří u Opočna Miloně Čepelku (1936) známe spíše jako prince Jasoně a Drsoně ve hře Dlouhý, Široký a Krátkozraký, paní Žílovou v Aktu nebo Babičku ve hře České nebe. V tomto výčtu rolí bychom mohli pokračovat ještě dlouho. Tentokrát vám ale tohoto herce představíme trochu jinak – jako básníka.

Poznejte i další tvorbu jednoho ze zakladatelů Divadla Járy Cimrmana v podobě jeho básní ze sbírky Mandel sonetů. Tato sbírka je jednou z mnoha. Na svém kontě jich má tento, pro spoustu čtenářů neznámý, autor několik.

V jeho verších můžeme často nalézt obraz smrti. Kmotřička smrt zde ale není zobrazována jako něco, čeho je třeba se obávat, nýbrž jako cíl, do kterého dříve či později doběhneme. V nahrávce naleznete mimo podobenství smrti i střípky toho, co ji předchází, život. Život plný maličkostí, které nás dělají šťastnými. Květiny, zurčící voda, bzukot včel, láska. To vše dělá ze čtení básní Miloně Čepelky neuvěřitelně klidný a harmonický zážitek.

autor: Eliška Bochová
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová