Vratislav Färber: Rodná krajina Bedřicha Fučíka
Poslechněte si literární pásmo z textů esejisty Bedřicha Fučíka, věnovaných jeho rodné Vysočině. Ke 40. výročí jeho úmrtí připravil Vratislav Färber.
Literární kritik, editor a překladatel Bedřich Fučík se narodil 4. ledna 1900 v Čáslavicích u Třebíče. Po studiu třebíčského „gymnázia básníků“ (kde byli jeho kolegy Vítězslav Nezval a budoucí literární kritik Miloš Dvořák) absolvoval obor srovnávací literatury na pražské filozofické fakultě. Postupně pracoval jako tajemník, posléze ředitel nakladatelství Melantrich, za okupace byl vedoucím redaktorem u Vilímků, po ní ředitelem nakladatelství Universum a krátce, do roku 1948, Vyšehrad.
V roce 1951 byl ve vykonstruovaném monstrprocesu spolu s dalšími křesťansky orientovanými osobnostmi odsouzen na 15 let vězení. Po propuštění roku 1960 překládal, pořádal dílo Jana Čepa, Jakuba Demla a Jana Zahradníčka. Nakrátko se vrátil do nakladatelství Vyšehrad. Za normalizace však opět nemohl publikovat. Připravoval – s kolegy Binarem, Trávníčkem a Zejdou – samizdatové edice uvedených autorů; pořádal své stati, vzpomínky. Zemřel 2. července 1984 v Praze.
Fučíkovo dílo
Bedřich Fučík zanechal za sebou velkou koncepční práci nakladatelskou; nápaditě redigované časopisy Tvar a Listy pro umění a kritiku, připravil mimo jiné spisy F. X. Šaldy.
Souborné šestisvazkové vydání Fučíkových prací, obsahující kritiky, recenze a eseje, ukazuje, v jaké šíři se zabýval českou i zahraniční literaturou. Podnětně rozvíjel šaldovské téma: vztah kritika a básníka, „souznačnost“ života a umění – a roli mravního základu v nich. Jeho životní i autorský odkaz je podstatný, tematicky i hodnotově spojitý celek osobnosti závazně se vztahující nejen k řádu díla uměleckého, ale i k řádu nadosobnímu.
Komorní pásmo zaměřené na moravské autory, kterým Bedřich Fučík věnoval soustavnější pozornost, představuje nejen skvělého vypravěče s citem pro krajinný ráz a půvab, ale i vynikajícího portrétistu. Zachytil lidské i umělecké kvality vzpomínaných spisovatelů, poukázal na cenu přátelství, záhadu i tajemství tvorby.
Související
-
František Xaver Šalda – zakladatel české literární kritiky se narodil v Liberci
Liberecké divadlo se po Františku Xaveru Šaldovi nejmenuje náhodou. Je považován za jednu z nejvýznamnějších kulturních a společenských postav první dekády 20. století.
-
50. léta a poezie? Ta nejzajímavější vznikala u „politických“ ve vězení, míní historička
Necelé tři roky po skončení 2. světové války se Československo stalo totalitním státem. Do vězení se dostávali nevinní lidé, vznikaly tábory nucených prací.
-
Emoce, vyznání i konflikty. Demlovy a Florianovy dopisy vyšly pod názvem Po Bohu celý Váš…
Korespondenci Jakuba Demla a Josefa Floriana vydal Ústav pro českou literaturu Akademie věd České republiky ve dvou svazcích. Je dokladem spolupráce i vzájemných výpadů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
