Hořká komedie i pivo. Zelný rynk zve na Kuchyňské porno a k poslechu studentských fejetonů

7. červen 2025

Poslechněte si fejeton studentky Divadelní fakulty JAMU Barbory Bílkové O panence Komedii, reportáž o feministické divadelní inscenaci souboru Nebojsy Kuchyňské porno a četbu z knihy Bogdana Trojaka Brněnské metro.

V magazínu Zelný rynk zahajujeme čtyřdílnou sérii fejetonů, jejichž autory a interprety jsou studující Ateliéru rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky na Divadelní fakultě JAMU. Znamená to, že ani letos vám nezůstaneme dlužni Letní festival studentských fejetonů, který každoročně představuje nové rozhlasové autory. Studující se s vámi podělí o témata, která je zajímají, o své prožitky, postoje i emoce. Jako první přečte Barbora Bílková svůj fejeton O panence Komedii.

Uslyšíte rovněž reportáž o divadelní inscenaci Kuchyňské porno. Tu bychom mohli nazvat hořkou, případně i feministickou komedií. Je také způsobem, jak se mladé herečky dělí o generační postoje a zkušenosti. Projekt souboru Nebojsy vznikl v koprodukci s pražským Palácem Akropolis. A protože inscenaci budou moci zanedlouho spatřit i moravští diváci, natočila Eliška Bervidová reportáž speciálně pro posluchače magazínu Zelný rynk.

Ale abychom byli genderově vyvážení, nechte se pozvat i na Literární salon věnovaný monumentální antologii o pivu v poezii a poezii v pivu. Jmenuje se Šnyt a vydalo ji nakladatelství Větrné mlýny. V Kleinově paláci na náměstí Svobody v Brně ji v úterý 10. června od 17:30 hodin uvede editor knihy Ivan Motýl. Pořadatelem akce je Knihovna Jiřího Mahena.

I když vlastně – jak Kuchyňské porno, tak Šnyt jsou určeny pro kohokoliv bez rozdílu.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.