Někdo opravuje auta, my opravujeme těla, říká fyzioterapeutka Lada Andrová

Jako dítě chtěla být veterinářkou, potom ji lákala archeologie. Nakonec se přihlásila na lékařskou fakultu, ale na počátku ji čekalo náročné rozhodování, zda zvolit zubařinu (která by se líbila mamince) nebo fyzioterapii. Druhá varianta nakonec zvítězila, a to díky sportům, které od dětství aktivně provozovala, takže jí bylo toto prostředí blízké.

Při nordic walking zapojíte větší počet svalů než při běžné chůzi|foto:Fotobanka Profimedia

„Už když jsem studovala gymnázium, tak se o mně vědělo, že umím dobře masírovat, pomáhala jsem třeba našim profesorkám, když je bolela záda,” vypráví. Postupem času se stala licencovanou instruktorkou aerobiku, spinningu, nordic walkingu a dalších pohybových dovednostech a v současné době školí v těchto oblastech další instruktory.

„Nejraději jsem s lidmi v tělocvičně. Řekla bych, že jsem trošku rebel a dělám věci jinak. Jógu, pilates nebo zdravotní cvičení jsem namíchala dohromady na základě svých zkušeností. Hlavní je vždycky respektovat fyziologii a biomechaniku těla,“ popisuje svůj způsob práce.

Úsměvné příběhy z praxe

V praxi se často setkává s příběhy, které zvenku mohou působit úsměvně: „V těle všechno souvisí se vším. Přišel za mnou pán, že ho bolí rameno a při druhé návštěvě se mi svěřil i s bolestivostí palce a požadoval rentgen. Chvíli jsem si s ním povídala a prohlížela si ho a zjistila jsem, že si nedávno pořídil nové boty na sport. Z nich ho bolel palec, ale dřív než to pocítil naplno, tak mu začal uhýbat a z toho jej rozbolelo rameno. Takže si vzal jiné boty a bylo dobře,“ říká Andrová a doplňuje, že ne vždycky je situace takto přehledná.

„Často bývá propojený čelistní kloub a střed těla. Pokud nemáme zpevněný ten, tak nás pak může bolet čelist. Také se často stává, že špatně používáme chodidlo, tedy špatně chodíme a z toho nás mohou bolet nejen nohy a kolena, ale celá záda,“ popisuje.

Připouští, že trpí nemocí z povolání: pozoruje, jak lidé sedí, jaké mají držení těla, jakou chůzi. „Manžel to má se mnou výhodné, jdeme po ulici a já mu říkám: ‚Podívej, tahle má pěknej zadek, ale lopatka jí strašně trčí‘,“ směje se Andrová.

Myslete na pravidelný pohyb v práci

Pokud v práci sedíme, měli bychom myslet na pravidelný pohyb. „Klidně si nastavit budík, vždycky se zvednout ze sedu a protáhnout se. Přes den alespoň každých patnáct minut. Důležitá je i psychická hygiena a dobrá strava. Neměli bychom oddělovat svou psychickou a fyzickou stránku, obě spolu úzce souvisí,“ radí fyzioterapeutka.