Musím navštívit fabriku, musím se podívat na boty. Vnučka Jana Antonína Bati se ráda vrací do Zlína
Vnučka továrníka Jana Antonína Bati Dolores Liliana Bata Arambasic říká, že se dědečkovi v Brazílii stýskalo po Zlíně a lidech v něm.
V půlhodinovém rozhovoru v pořadu Apetýt popisuje Dolores Bata jak život v Brazílii, tak i to, jaký byl vlastně Jan Antonín Baťa člověk.
„On byl srdečný dědeček, měl s námi trpělivost,“ vzpomíná Dolores Bata. A dodává, že Jan Antonín zároveň vyžadoval disciplínu. „Ke stolu jsme museli chodit upravení, učesaní,“ dodává.
V Brazílii se Janu Antonínu Baťovi podle jeho vnučky stýskalo po Zlíně i po jeho nejbližších spolupracovnících. „Strašně mu to scházelo, v Brazílii už to nebylo ono,“ vysvětluje Dolores Liliana Bata Arambasic. Ta s úsměvem svoji češtinu označuje za indiánskou.
Dolores Bata, která vystupovala také ve folklorním souboru a zpívala moravské písničky, se velmi ráda vrací do Zlína.
A vždy nezapomene navštívit továrnu, kterou její dědeček rozvíjel. „Musím cítit tu energii. Já si pamatuju tu vůni, můj tatínek byl také švec. Mám to v krvi,“ říká.
Jan Antonín Baťa byl nevlastním bratrem zakladatele firmy Tomáše Bati. Když Tomáš v roce 1932 zahynul při letecké nehodě, zaujal v podniku jeho místo. V roce 1941 odjel do Brazílie, kde o čtyřiadvacet let později také zemřel. Momentálně žije v této jihoamerické zemi téměř osm desítek členů jeho rodiny.
Související
-
Dědeček byl vlastenec a pracoval pro lidi. Spravedlnosti se nedočkal, říká vnučka Jana Antonína Bati
Je potřeba, aby lidé věděli, že Jan Antonín Baťa byl člověk, který miloval svou vlast.
-
Symbol tragické smrti Tomáše Bati. Společenský dům v Otrokovicích je architektonická perla
Klenot funkcionalistického stavebnictví nebo také perla baťovské architektury. Takovými superlativy je označována nejcennější budova Otrokovic, Společenský dům.
-
Místo džungle továrny, domy a pastviny. Jan Antonín Baťa budoval v Brazílii svůj zlínský sen
Čtyři města, most, řada továren, domů. To vše po sobě v Brazílii zanechal Jan Antonín Baťa. A za svoje úsilí v této zemi byl dokonce navržen na Nobelovu cenu za mír.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
