Metoda rozpoznávání rakovinových nálezů se 120 let nezměnila. Práci nám pomůže zrychlit nový software, říká patolog
Informatici z Masarykovy univerzity a lékaři Masarykova onkologického ústavu spolupracují na vývoji softwaru, který využívá umělou inteligenci k rozpoznávání rakovinových nálezů. Na straně lékařů za projektem stojí patolog Rudolf Nenutil. V čem by měl nový software patologům pomoci?
Masarykův onkologický ústav stojí za projektem BioMedAI, v jehož rámci lékaři spolu s informatiky Fakulty informatiky a Ústavu výpočetní techniky Masarykovy univerzity vyvíjí software, který využívá umělou inteligenci k rozpoznávání rakovinových nálezů.
„Metoda se v podstatě 120 let nezměnila. Jde o vyšetření tkáně pod mikroskopem. Materiál ve sklíčku musím jako patolog prohlížet v poměrně velkém zvětšení. To znamená, že ho musím systematicky projít. Kdežto software mi dá náhled na sklíčko jako na celek a ukáže mi, kam se mám podívat a kam se dívat nemusím,“ vysvětluje Nenutil s tím, že vzorků na posouzení přibývá. „Patologů je ale málo, a tak jsou stávající metody pomalejší, než bychom potřebovali.“
Čtěte také
Nový software podle něj celý proces nejen zrychlí, ale také zpřesní. „Jsou studie, že umělá inteligence zachytí i to, čeho si třeba patologové nevšimli,“ doplňuje Rudolf Nenutil.
Přesná práce patologa je v následné léčbě rakoviny zásadní. „Ty léčby jsou zatěžující s komplikacemi a je spousta zánětlivých procesů, které můžou velmi zdařile nádor napodobit, proto je nutné mít jasnou diagnózu, že se skutečně jedná o zhoubný nádor. A poté stanovit, o jaký zhoubný nádor jde, aby onkolog mohl nasadit potřebný léčebný protokol. Dnes se v podstatě každému pacientovi šije léčba na míru,“ vysvětluje patolog.
Související
-
Živočišná buňka je měkoučká, elektrická a v jádře má knihovnu s kuchařkami, líčí patolog
Lidská buňka se neliší od zvířecí. Patolog Josef Kult, který zkoumal obě tkáně, přísahá, že nepoznáte rozdíl například mezi plicní buňkou člověka a plicní buňkou hada.
-
Rakovina má řadu vnějších i vnitřních příčin. Vnucovat někomu pohled na nemoc není dobré, říká lékař
„Smysl nemoci musí člověk hledat sám, může to být příležitost k poznání jiného stavu existence,“ soudí Lukáš Fošum.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
