Madona z Veveří – to je exponát, o který je radost se starat, říká ředitel Diecézního muzea v Brně

„Od dětství jsem měl ke kultuře blízko. Když jsme ve výtvarné výchově dostali za úkol ztvárnit, čím chceme být, tak jsem tehdy udělal něco, co paní učitelka nečekala, protože jsem namaloval divadlo. Ptala se, jestli chci být oponářem nebo kulisákem, ale já jsem odpověděl, že chci být hercem. Ve své současné práci mám možnost kultivovat nejen mluvený projev, ale hodí se mi i to, že dokážu dát dohromady i nějaké texty. Řekl bych, že můžu uplatnit všechno, co jsem za svůj život nasbíral,“ popisuje.

1. června oslaví Diecézní muzeum třicet let od svého vzniku. K tomu Motyčka říká: „U úplných začátků jsem tehdy nebyl, ale mám to osobně zprostředkované přímo od zakladatele, doktora Karla Rechlíka, který byl prvním ředitelem a zakladatelem muzea. Od něj vím, že první vlaštovkou bylo po sametové revoluci založení galerie, která představovala současné sakrální umění. Ve svých začátcích pak naše muzeum fungovalo na základě různých výstav nebo výpůjček, jeho první působiště bylo v Augustiniánském klášteře.“

Madona z Veveří|foto:ngprague.cz

Jedním z exponátů Diecézního muzea je v současné době také jeden z nejproslulejších mariánských obrazů u nás – středověké dílo Madona z Veveří, který se nachází ve stálé expozici Vita Christi. „Všechny exponáty v našem muzeu máme zapůjčeny, nejsou naším majetkem. Madona z Veveří je tím, co mnohé lidi táhne k nám do muzea. Je radost se o něco takového starat, je radost se na něj dívat nebo pozorovat návštěvníky, nikdo kolem ní neprojde bez povšimnutí.“

Jaké nečekané překvapení mu připravil jeden z návštěvníků? A jaký příběh má Madona z Klentnice? Poslechněte si v záznamu Apetýtu.