Tisíc let stará Madona z Osíku může mít vaši tvář. K vidění je v Litomyšli

Chybí ji sice tvář, tu se ale teď pokusil doplnit známý český architekt Josef Pleskot.

„Líbí se mi ty proměny, když k Madoně člověk přistoupí blíž, tak pokaždé se v tvé její tváři zrcadlí něco jiného,“ shodují se návštěvníci instalace.

Nevadí jim přitom, že instalaci uchopil Josef Pleskot velmi moderně: „Mně to připadá v pořádku, že to je zase nové pojetí toho a líbí se mi to,“ říká jeden z prvních obdivovatelů Madony z Osíku.

Nejstarší česká dřevěná soška

Jak vypadá nejstarší česká dřevěná socha, zjistíte v kryptě kostela Nalezení sv. Kříže v Litomyšli. Cesta sošky do expozice trvala dlouho, léta totiž byla běžným předmětem, který stával u Jandů na knihovně. Rodina jí ale měla ve velké vážnosti.

Čtěte také

„Já jsem Madonu vnímal úplně stejně jako každý další předmět, který maminka měla ve své sbírce, a věřím tomu, že mu nepřikládala větší význam než samorostu, který byl vpravo od ní, nicméně jsme jí měli ve velké vážnosti,“ vysvětluje správce pozůstalosti Martin Janda.

Madona bez tváře

Madoně ale chyběla tvář. Podle odborníků o ni přišla za Husitských válek při takzvaných obrazoboreckých bouřích. Když se před pár lety zjistilo, že je dřevěná socha tisíc let stará, přišel nápad jí vystavit. Jenže tím vznikla také spousta otázek.

„Jak s ní zacházet, co s ní dělat? Jak jí vystavovat? Jestli se vůbec smí vrátit do sakrálního prostředí z nějaké bedny, nějakého depozitáře pro mrtvoly, které vypadly z běhu dějin,“ říká kurátor Norbert Schmidt.

Madona z Osíka, geometrický rozbor Josefa Pleskota|foto: Pavel Vopálka, Josef Pleskot

Josef Pleskot a mnoho otázek

Sochy se pak ujal architekt Josef Pleskot, který se rozhodl Madoně vdechnout život: „Madona je vlastně torzo, řezba, vysoká asi 36 centimetrů, chybí jí hlava, má pahýl, vlastně je tam vidět i lom dřevem, žádná tvář tam není. Ta tvář tam byla dodána na základě úvahy, jak moc zatížit historickou plastiku, nebo to historické dílo, nějakým naším zásahem. Trvalo to půl roku, než jsme přišli na to, že je možné udělat jen takovou roušku, která se v podstatě nedotkne té staré řezby.“

„Takže je to hlava, není to hlava? Je to zrcadlo? Jsme tam my všichni? Jak to vlastně je? Je tam problém celé naší kultury, naší civilizace, naší západní křesťanské kultury? Všechny tyto otázky se dají do toho zrcadla vkládat. Myslím, že tato výstava je víc o otázkách než odpovědích,“ dodává Josef Pleskot, který už při vernisáži odpovídal na mnohé otázky návštěvníků.

Madonu z Osíku najdete v kryptě nově opraveného piaristického kostela až do konce tohoto roku.