Madona z Veveří byla „objevena“ až před necelým stoletím
Poslední týden s mimořádným počtem komentovaných prohlídek Madony z Veveří začíná dneškem v Diecézním muzeu na brněnském Petrově. Včerejšek byl také poslední nedělí, kdy bylo muzeum kvůli slavnému obrazu otevřené. Do budoucna už bude neděle zavíracím dnem.
Na měsíc přesně se po sedmasedmdesáti letech vrátila na Moravu slavná Madona z Veveří. Obraz, který je o 150 let starší než da Vinciho Mona Lisa, se do Prahy k domluvenému restaurování vydával 14. března 1939, tedy den před vznikem Protektorátu Čechy a Morava. Přitom až do třicátých let minulého století nikdo netušil, jaká vzácnost v kapli nedaleko hradu Veveří visí.
„V době první republiky si na svých procházkách okolo kaple všiml obrazu profesor Evžen Dostál. Deset let jej zkoumal. Jednou poprosil kostelníka, aby obraz sundal ze zdi a vynesl před kapli, protože uvnitř nebylo příliš mnoho světla. Teprve tehdy ale poznal, že se dívá na gotický obraz. V té době měl totiž obraz rokokový rám a byly na něj přidělané dvě rokokové korunky,“ vysvětluje katolický farář z farnosti Veverská Bítýška Marek Hlávka.
Když v roce 1932 Dostál publikoval svá zjištění, už se obrazu začalo dostávat zvláštní péče. Přinášeli jej pouze na bohoslužby a nenechávali jej bez dozoru. A není divu. Podobnou vzácnost byste poblíž těžko hledali.
Každá drobnost má symbolický význam
Někteří autorství deskového obrazu dokonce připisují Mistru vyšebrodského oltáře, vznikl nejspíše okolo roku 1345. A stejně jako většina děl z tohoto období je v něm ukryta řada symbolických významů.
„Například průhledná rouška, která halí Ježíška, a která sama je mimochodem mistrovským dílem, symbolizuje, že Ježíš nemá co skrývat, že před námi nemá žádné tajemství,“ vysvětluje farář Hlávka, který se obrazem a jeho historií zabývá už více než 10 let.
Svůj význam má i ptáček, kterého malý Ježíš drží v ruce. „Je to stehlík, který je považován za symbol skromnosti. Navíc se ale ve středověku objevuje legenda, že stehlík byl na Velký pátek přítomen ukřižování Krista. Vytrhl jeden trn z trnové koruny a na jeho hlavičku skanula kapka Ježíšovy krve a od té doby má červenou hlavičku,“ vysvětluje Hlávka. Podobný význam mají gesta Marie i děťátka, barvy na plášti, i celková kompozice obrazu a pohledy postav.
I když je od poloviny března zpět na Moravě, do kaple poblíž hradu Veveří se deskový obraz nevrátí. Od začátku roku je totiž národní kulturní památkou. „Na jeho ochranu jsou kladeny vysoké nároky. Je přesně stanovena intenzita světla, vlhkost, i teplota. Ale důležité je i zabezpečení,“ vysvětluje farář z Veverské Bítýšky, proč je Matka Boží z Veveří umístěna v Diecézním muzeu na Petrově.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.