Letiště chce stavět nové haly. „Nejdřív sjezd a obchvat,“ požaduje Brno

Vedení Brna nesouhlasí s výstavbou nových manipulačních hal v areálu letiště v Tuřanech. Dotčené městské části se obávají, že v nich budou sídlit logistické firmy, které pak provozem neúměrně zatíží okolní silnice. Vedení letiště tvrdí, že dopravní problémy nezpůsobí, že aut naopak může ubýt. Brněnský magistrát přesto požaduje, aby ještě před stavbou hal vznikl u letiště nový nájezd na rozšířenou dálnici D1 a obchvat Tuřan.

„Máme možné rozvojové plochy, kde dřív sídlila armáda a v nějakém čase bychom chtěli ve spolupráci s krajem tyto plochy přeměnit na plochy, které budou infrastrukturou pro podnikání v Brně,“ říkal v prosinci při prohlídce multimodálního a logistického parku v Tuřanech předseda představenstva Letiště Brno Milan Kratina. Měl tím na mysli hangáry poblíž ranveje.

Letiště Brno loni na konci prosince poslalo svůj záměr na Krajský úřad Jihomoravského kraje. Šlo o podklady k procesu posouzení vlivu stavby dvou hal na životní prostředí. Krajští úředníci podle toho rozhodnou o tom, jak zevrubné posouzení bude potřeba. Jde tedy o jeden z prvních schvalovacích procesů nutných k tomu, aby stavba hal na ploše do tří a půl hektaru mohla začít. K tomuto záměru se nesouhlasně vyjádřilo Brno.

Sjezd a obchvat jako podmínka

„My nechceme, aby doprava z nových hal zatěžovala především městské části Tuřany a Slatinu. Chceme, aby tato výstavba vznikla až poté, co vznikne nový dálniční sjezd u Černovických teras. Nechceme, aby se dál v Tuřanech a Slatině stavělo, než tento sjezd bude. Zároveň musí být hotový i obchvat Tuřan. Pokud bude nová letištní infrastruktura napojena na nový sjezd z D1, tak si výstavbu představit umíme,“ vysvětlil náměstek primátorky Petr Hladík z KDU-ČSL.

Čtěte také

Nový sjezd z D1 plánuje Ředitelství silnic a dálnic společně s rozšířením velmi vytížené dálnice podél Brna ze čtyř pruhů na šest. Stavba tohoto sjezdu má začít v roce 2024, skončit v roce 2027. 

U obchvatu Tuřan ještě termíny nejsou, vykoupená je teprve asi třetina potřebných parcel. „Jednám s majiteli pozemků, máme teď balík asi deseti majitelů, kteří souhlasili s prodejem a Brněnské komunikace zpracovávají znalecké posudky. V první půli roku by se mohly vykoupit. Řešili jsme taky hodně křižovatku s ulicí Pratecká, kde nakonec bude kruhový objezd a kvůli tomu bude nutné upravit projekt, protože se s ním původně nepočítalo,“ popsal loni v prosinci starosta Tuřan Radomír Vondra z hnutí STAN s tím, že by byl rád, kdyby se letos podařila vykoupit půlka pozemků.

Slatina nechce další auta

Brno kromě toho chce prověřit i posouzení hluku z dopravy, samotné dopravní zatížení – magistrát zároveň namítá, že navrhované umístění jedné z hal je v kolizi s kolejištěm veřejného logistického centra, odporuje tak krajským zásadám územního rozvoje a tedy i návrhu nového územního plánu města, který budou zastupitelé schvalovat zřejmě letos v červnu. „Připravovaný záměr splňuje veškeré zákonné požadavky, obsahuje akustickou i dopravní studii a samozřejmě je v souladu s územním plánem,“ namítá mediální zástupce letiště Jakub Splavec.

Výhrady nemá jen Brno. K záměru se obdobně vyjádřilo i město Šlapanice, na jehož katastru část letiště stojí. Vůbec nejkritičtější je radnice brněnské Slatiny, která leží v sousedství letiště a do které vede Evropská ulice – hlavní tah z letiště k dálnici D1. „Pro nás je to naprosto nepřijatelný záměr. Bude to čistá logistika. Slatina je už teď zatížená dopravou z hal tohoto typu. Křižovatka ulic Řípské a Tuřanky už dnes není schopná pojmout dopravu ve špičkách v žádné podobě,“ zlobí se slatinský starosta Jiří Ides z ČSSD.

I on za radnici k záměru letiště poslal na krajský úřad své připomínky. Účastníkem řízení není, slatinského katastru se záměr výstavby úředně netýká. „My jsme se do řízení snažili vstoupit a doufám, že kraj naše námitky vyhodnotí. Záměr letiště vidíme jako zcela účelově zkreslený. Dopravní výpočet k záměru absolutně neodpovídá dnešní realitě. Stačí si dnes na Evropskou ulici stoupnout a člověk vidí, že všechna auta nejedou na dálnici D1, ale na Řípskou ulici k nám do Slatiny,“ tvrdí Ides.

Dopravy by mohlo ubýt, věří letiště

Předseda představenstva brněnského letiště Milan Kratina už v prosinci říkal, že haly nemusí mít negativní vliv na dopravu. „My se hodně bavíme o provozech, které už na Brněnsku působí. A dopravy by naopak mohlo ubýt. Dneska se z letiště třeba vozí náklad jinam a tam se zpracovává, kdežto takto by se zpracovával přímo na letišti. Může tam být i lehký průmysl, ale primárně je to zásobování Brna a jižní Moravy,“ uvedl Kratina.

„Související pozemní i letecká doprava k transportu těchto zásilek již nyní v rozhodující míře existuje a výstavba manipulačních hal má vést naopak k optimalizaci logistických procesů,“ doplnil mediální zástupce letiště Splavec.

Náklad roste 

U letiště v halách působí logistické firmy jako TNT/FedEx nebo DHL či Zásilkovna. Firma DHL Express se do areálu letiště přestěhovala v roce 2020 z Modřic, kdy spustila i pravidelnou cargo linku, TNT/FedEx má halu u Syrovic poblíž D52. Právě přeprava carga, tedy zboží a nákladu, pomohla Letišti Brno vloni snížit ztráty způsobené odlivem cestujících v důsledku pandemie covidu. I ta vedla k tomu, že celkově například díky e-shopům vzrostla poptávka po objednávkách a rozvozu zboží.

„Velkým plusem je pro nás skoro raketový start linky DHL Express a tradičních TNT/FedEx. Ty stojí za tím, že jsme v roce 2021 odbavili skoro 13 tisíc tun nákladu. To je třikrát více než v předchozím roce. Nadále platí, že doprava pro běžné cestující je pro nás prioritou, ale v dobách krize je to právě ta nákladní, která ji vhodně doplňuje,“ oznámil už dřív Splavec s tím, že ztráty způsobené pandemií loni letiště odhadlo na 5 až 10 milionů korun, tedy méně než za rok 2020.

Letiště Brno loni odbavilo přes 186 tisíc cestujících. Je to o 100 tisíc víc než v roce 2020, ale jen třetina oproti rekordnímu roku 2019. Z Brna nyní létá jediná pravidelná linka do Londýna. Snahou letiště i Jihomoravského kraje je spustit další linky například do Francie nebo Německa. Jednání by mohla pokročit na jaře, pokud se zlepší pandemická situace. V minulosti z Brna létaly pravidelné linky do Mnichova, Bergama u Milána, Berlína nebo nizozemského Eindhovenu. V přípravě byla i linka do Kyjeva. Brno má mezitím jiné plány – spustit přímou vlakovou linku na vídeňské letiště. První zkušební vlak vyjede na testovací jízdu 22. února.

Hejtman: Složitější fáze teprve přijde

Pro další posuzování plánované stavby bude klíčové rozhodnutí krajských úředníků, jak detailní bude posouzení vlivu budov na životní prostředí, jestli bude nutné zpracovat buď tzv. malý, nebo velký posudek EIA. „My jako samospráva jsme nedali stanovisko k tomu, že by bylo potřeba velké posouzení, protože se z velké části jedná o stejné množství dopravy, které už tam je, akorát se z kamionů změní na dodávky. Samozřejmě do jisté míry tam dojde i k navýšení nějaké dopravy, ale ne do takové míry, aby bylo potřeba to velké posouzení,“ objasňuje postoj vedení Jihomoravského kraje hejtman Jan Grolich z KDU-ČSL.

Připomíná, že na další námitky ještě přijde řada v dalších očekávaných řízeních, tedy v tom o územní rozhodnutí a stavební povolení. „Dopravní obslužnost a podobně se bude muset jednoznačně vyřešit v následujících fázích, stejně jako případný soulad či nesoulad s územním plánem. Uvidíme, jak se s tím úřady popasují. Budou přicházet v úvahu i mnohem širší připomínky městských částí, protože nepůjde jenom o posuzování na životní prostředí. Nechci předjímat nějaký náš názor, protože to teď řešíme v této fázi a další složitější fáze teprve přijde,“ doplnil Grolich.

Letiště si za svým záměrem stojí. „Předpokládáme, že se k němu městské části, město i kraj vyjádří stejně jako k daleko rozsáhlejším brněnským aktivitám naší konkurence. I z toho důvodu věříme, že rozhodování bude konzistentní a zcela transparentní,“ dodal Splavec.

Areál letiště patří Jihomoravskému kraji. Ten ho na počátku milénia pronajal na 50 let soukromníkovi, firmě Letiště Brno. Majitelem této firmy se v roce 2017 stala investiční společnost Accolade. Ta provozuje logistické a průmyslové parky v Česku, Polsku, Německu i Slovensku. Haly u brněnského letiště stojí na asi 11 hektarech. Mezi nájemci jsou logistické firmy i technologičtí výrobci nebo obchodní řetězce. V roce 2021 Jihomoravský kraj s letištěm vyjednal, že za provoz prvních hal jakožto služebností (věcných břemen) umístěných na krajských pozemcích dostane jednorázově zhruba 67 milionů korun. Jde o peníze nad standardní nájem. Přes 22 milionů ale musel Jihomoravský kraj rovnou poslat pryč, aby získal jednu z parcel pod přistávací dráhou.

autor: Tomáš Kremr
Spustit audio

Související