Dálnice u Brna patří mezi nejvytíženější v Česku, ukázalo nejnovější sčítání dopravy

26. leden 2022

Na silnicích a dálnicích v Česku vzrostl za posledních pět let provoz o 10 %. U nákladní dopravy pak o víc než pětinu. Vyplývá to z výsledků Celostátního sčítání dopravy, které v letech 2020 a 2021 provádělo Centrum dopravního výzkumu na objednávku Ředitelství silnic a dálnic. Mezi celorepublikově nejvytíženější úseky patří i ty na jihu Moravy.

Kde nejvíc zhoustla doprava od roku 2016, kdy se sčítání dopravy konalo naposledy? U Brna je to na dálnici D1, mezi sjezdy Brno-jih a Brno-centrum. Denně tudy projede 76 a půl tisíce aut, což je o šest tisíc víc než při minulém sčítání. Dopravně je to tak nejvytíženější čtyřpruhový úsek dálnice v celé republice. V krajském městě a nejbližším okolí jsou ale vytížené všechny hlavní tepny. Třeba Hradecká ulice v Brně, tedy přivaděč od Blanska a Svitav, silnice číslo 43, tak tou denně projede 55 tisíc aut a činí z ní tak nejfrekventovanější silnici první třídy vůbec. Na počty nákladních aut je pak ještě velmi vytížená silnice 52 mezi Modřicemi a Brnem. Jinak ale platí, že nejhustější je obecně doprava v Praze a těsném okolí.

Pandemie ovlivnila výsledky

Výsledky ovlivnila pandemie covidu-19 už jen v tom, že se kvůli tomu sčítání odkládalo, aby se nepočítala auta v měsících, kdy bylo třeba zakázané cestování mezi okresy a podobně. Takže sčítači sbírali data v roce 2020 i 2021 v době, kdy se dalo mluvit o běžné dopravě. Prvotní výsledky sčítání si už pročetl třeba dopravní expert Michal Radimský ze stavební fakulty Vysokého učení technického. Ten říká, že na jihu Moravy narostla doprava v průměru o 6 procent a že naopak jezdilo o desetinu méně motorkářů.

„Nárůst nákladních vozidel lze pravděpodobně spojovat s tím, že jak lidé zůstávali doma, tak si častěji objednávali věci v e-shopech – potraviny, ale i jiné zboží. Za tím bychom viděli nárůst v počtu nákladních vozidel,“ vysvětluje Radimský.

Michal Radimský připomíná, že pandemie ovlivnila dopravu i tak, že řada lidí odešla z veřejné a hromadné dopravy, což potvrzují i údaje z dopravních podniků. Lidé častěji přesedávali do aut, kde se cítili bezpečněji před nákazou.

K čemu údaje silničářům slouží?

K plánování dopravních staveb a taky k argumentacím u úřadů, proč je různé silniční stavby nutné dělat. Jak doplňuje šéf brněnského závodu Ředitelství silnic a dálnic David Fiala: „Tvoříme různé modely, predikce, které jsou součástí povolovacích řízení. Říkáme třeba, že v roce 2030 předpokládáme provoz na nově zbudované komunikaci takový a takový… Sčítání slouží i jako zpětná kontrola našich predikcí, jestli kapacitu komunikací a povolovací procesy plánujeme správně.“

Čtěte také

Když to převedeme na Jihomoravský kraj, tak u většiny vytížených úseků už existují plány na jejich rozšíření. Je to jednak dostavba velkého městského okruhu Brna. Přetížení křižovatky D1, D2 a silnice 52 má výhledově pomoct takzvaná tangenta, tedy přímá spojnice D2 a D52. A dálnici D1 podél Brna začnou silničáři letos postupně rozšiřovat ze čtyř na šest pruhů, kdy se začne právě v nejfrekventovanější části mezi exity Brno-jih a Brno-centrum.

„To máme v současné době připraveno. Stavbu bychom chtěli zahájit na konci letošního roku, když se povede vysoutěžit zhotovitel, případně začátkem stavební sezóny roku 2023,“ dodává generální ředitel ŘSD Radek Mátl.

Dálnici D1 budou silničáři rozšiřovat na šest pruhů od Kývalky po Holubice, trvat to bude následujících deset let, odhad nákladů dohromady sahá ke dvaceti miliardám korun. Součástí bude i vybudování nového sjezdu ve Slatině k průmyslové zóně u Černovické terasy a u letiště v Tuřanech.

autor: Tomáš Kremr
Spustit audio

Související