Jiří Lipták: I když jsme individuální sport, tak musíme táhnout za jeden provaz, abychom něco dokázali
Sportovní střelec Jiří Lipták má za sebou účast na třetích olympijských hrách. Jaké pro něj byly ty letošní? „Návrat z Tokia byl oproti Paříži jeden velký kolotoč, protože těch akcí byla spousta – ať už charitativní nebo sportovní, každý nás chtěl vidět,“ říká.
Medaili z Tokia Jiří Lipták sice neobhájil, dodává však, že sportovní střelba ho stále naplňuje a baví. „Chtěl bych ještě něco dokázat. Takže ty čtyři roky tomu ještě obětuju,“ doufá v účast na dalších letních olympijských hrách, které se v roce 2028 budou konat v Los Angeles.
Lipták střílí od roku 1995 a nevylučuje, že by mohl dělat po konci kariéry trenéra: „Je to možné, já nic jiného neumím,“ směje se.
„Měl jsem to štěstí zažít tu silnou generaci, když jsme s Davidem Kosteleckým i s Jirkou Gachem vyhrávali družstevní medaile, Mistrovství Evropy. A všichni na nás koukali, protože taková střelecká velmoc je Itálie, Česko je proti nim trpaslík. Ale dokázali jsme je porazit a myslím si, že z nás měli respekt,“ ohlíží se Jiří Lipták.
„Budoucí generaci střelců, co nás jednou vystřídá, bych přál, aby taky udělali takovou silnou trojku a byli mezi sebou hlavně kamarádi. Nesmí si závidět, to je taky alfa omega našeho sportu. I když jsme individuální sport de facto, tak musíme táhnout za jeden provaz, abychom něco dokázali.“
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
