„Jeho poezie má všelidský, všeobecný záběr.“ Na Bítově se vzpomínalo na básníka Kuběnu

Jiří Kuběna v Jihlavě
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jiří Kuběna v Jihlavě
0:00
/
0:00

Poslechněte si rozhovor s Karlem Žákem a Karlem Valou, pořadateli vzpomínkového setkání k poctě básníka Jiřího Kuběny.

Karla Žáka, jemuž Jiří Kuběna dedikoval knihu Paměť Básníka, si posluchači Českého rozhlasu pamatují jako mladého sochaře, který s básníkem pobýval na hradě Bítově. Karel Vala redaktorce Aleně Blažejovské vysvětlil, proč se i on zapojil do organizace básnického setkání s názvem Kuběnův Bítov. 10. srpna totiž uplynuly dva roky od autorovy smrti, a proto si jej přátelé a příznivci jeho poezie připomněli přímo na Bítově, s nímž byl osudově spjat.

Hrad Bítov

„Básnictví je mým životním programem, hlavně ho překládám,“ objasňuje Karel Vala. Díky tomu se setkává s lidmi, kteří mají stejné tendence a stejné duchovní směřování. „Poezie je vždy duchovní záležitost. Takže bylo přirozené, že jsem se seznámil s mladým F. Ř. Jemnickým, kterého považuji za nadějného básníka,“ soudí Vala. „K poezii Jiřího Kuběny jsme se dostali přirozenou cestou, poněvadž velcí básníci si nacházejí své čtenáře a vyznavače.  Cesta vedla přes Ladislava Hejla, což je dačický knihkupec, který pořádá v naší literární osvěžovně v Jemnici literární a hudební večery, kam byl Mistr Jiří Kuběna pravidelně zván.“ Právě zde se F. Ř. Jemnický a Karel Vala s básníkem seznámili.

Jiří Kuběna ve svém bytě na hradě Bítově.

Dle Karla Valy bylo první výročí Kuběnova úmrtí nezaslouženě pominuto. „Nechtěli jsme dopustit, aby se to opakovalo, protože jsme k Mistrovi a jeho poezii našli hluboký a niterný vztah,“ vyznává se Karel Vala. Oslovili proto Karla Žáka, který spravuje Kuběnovu pozůstalost, a další příznivce. Rozhodli se jít „cestou zezdola“ a utvořili grémium čtyř, jehož členem je dále grafik z Nového Jičína Valerián Klaban. Toto grémium se rozhodlo přichystat pietní akt, který se následně 10. srpna uskutečnil na Bítově.

„Byl jsem velice rád, když za mnou přišli,“ svěřuje se Karel Žák, „celé dva roky jsem na to čekal. Říkal jsem si, že je potřeba, aby to vzal za své ještě někdo jiný kromě mě. Nemám tolik energie, abych dal něco do pohybu, a zároveň je potřeba, aby se ozval hlas lidu. Jsem rád, že to jde cestou odzdola, že to je někdo, kdo – aniž by z toho něco měl – má rád Jiřího poezii a proto to všechno dělá.“ Karel Žák také vděčně přijal návrh na odsloužení zádušní mše za Jiřího Kuběnu v kapli Nanebevzetí Panny Marie na hradě Bítově. „Je potřeba se za něj modlit a děkovat za jeho duchovní přínos celému národu,“ domnívá se sochař.

Bítov

Jiří Kuběna žil na hradě Bítově od roku 1994 a zůstal zde i po roce 2006 jako emeritní kastelán. „Bítov si zamiloval už ve svých dvaceti letech, je to místo spjaté s jeho životem. Proto jsme se rozhodli udělat tu akci na Bítově, kde jinde?“ dodává Karel Žák. Sám básník si také vybral místo, kde chtěl být pochován – a to na starém hřbitově ve stráni nad Želetavkou, na který se za života rád díval z okna své bítovské pracovny. Hřbitov je tím jediným, co se dochovalo z obce, která se tu dříve rozkládala. „Zde se v roce 2017 konalo jeho uložení do hrobu a bylo to první uložení do hrobu po padesáti letech, které tam bylo. Od té doby se tam ale znovu začaly pohřby konat,“ vysvětluje Karel Žák.

10. srpna 2019 se tedy právě na Bítově uskutečnila nejprve zádušní mše. „Posmrtný život byl pojítkem Jiřího poezie,“ uvažuje Karel Žák, „v každé básni naznačuje kříž, který tady každý máme, ale zároveň i vyústění ve věčný život. Není to sice úplně od začátku jeho tvorby, ale v určitých svých životních letech k tomu inklinuje tak naléhavě, že ho to potom už nepustí.“

Vedle Šrámka a Jiráska

Název vzpomínkového setkání – Kuběnův Bítov – má asociovat názvy festivalů jako Šrámkova Sobotka či Jiráskův Hronov. „Chtěli jsme tím naznačit, že Jiřího dílo není ukončené tím, že se za jeho života podařilo skoro všechno vydat. Má žít a žije v našich srdcích,“ vyznává se Karel Žák. „Jiří Kuběna, jak věřím, žije v nebi a jeho dílo působí tady na zemi. A když už tady není, tak působí ještě více a dalekosáhleji.“ Název Kuběnův Bítov proto ukazuje, že nejde jen o pietní akt, ale že to je něco živého.

Proto se večer také konalo čtení poezie na chatě pod hradem Bítovem, na které Jiří Kuběna trávil prázdniny a kam v mládí jezdil se svými přáteli. Mladí básníci a básnířky zde četli svoje verše a zároveň se zde četla poezie Jiřího Kuběny. „Při tomto večeru Kuběnův Bítov dosáhl svého naplnění. Jiří Kuběna za svého života spojoval mnoho mladých talentů. Mladí lidé za ním chodili a chtěli se dovědět něco o psaní poezie a o tom, co znamená býti básníkem. I po jeho smrti má tedy jeho duchovní poezie mnoho pojítek pro řadu básníků, kteří se snaží tvořit něco nadčasového,“ shrnuje Karel Žák.

Všelidský záběr Kuběnovy poezie

Podle Karla Valy má Kuběnova poezie širší – všelidský, všeobecný záběr. „Podle mě je Jiří Kuběna básník mysticizující, reflexivní, filozofický,“ vysvětluje. Setkání se zúčastnilo deset mladých básníků, mezi nimiž byli vedle F. Ř. Jemnického například Tim Postovit, jemuž vyšla prvotina městské poezie Magistrála, olomoucká autorka Tereza Šustková a Bára Jánská.

Karel Vala pro Zelný rynk přečetl vzpomínkový projev, který napsal F. Ř. Jemnický a který byl pronesen nad básníkovým hrobem. V pořadu rovněž zazní báseň Jiřího Kuběny Ukřižování Vína, která se vztahuje k přelomovému podzimu roku 1989, a to v autorském čtení.

Karel Žák dále vyhlásil veřejnou sbírku na hrob Jiřího Kuběny, který má dosud jen podobu navršené hlíny a prostého dřevěného kříže. Zájemci si mohou napsat o podrobnosti na jeho e-mailovou adresu.

Spustit audio

Související