Jeden úspěch vychází na deset neúspěchů. Ve vědě je důležitá trpělivost, shodují se brněnští výzkumníci
„Věda je většinou složená z negativních střípků poznání, z nich se musíte poučit a pokračovat dál. Frustrace je součástí naší práce,“ říkají s úsměvem Marcela Hortová Kohoutková a Jan Frič, výzkumníci ze skupiny Buněčné a molekulární imunoregulace Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.
Čím je pro ně výzkum motivující? „Hledání a otázky, které člověk má, jsou nejdůležitější. Zvědavost je to, co tlačí naši práci dopředu. Je to taková fascinace! Čím hlouběji se posunujete, tím víc vás to zajímá. Krok za krokem odhalujeme další souvislosti. Denně si klademe otázku proč,“ popisují.
Čtěte také
Otázka zdravého stáří je pro výzkumníky aktuální. „V naší skupině je to od začátku jedno z nosných témat. Konkrétně se zabýváme stárnutím imunitního systému, jak je propojeno s dalšími onemocněními imunity. Výsledky se snažíme vždycky přenést od nás z laboratoře přímo k pacientovi.“
Jednou z nejdůležitějších vlastností při výzkumné práci je trpělivost a neméně důležitá je také ochota ke spolupráci. „Jeden úspěch vychází asi tak na deset neúspěchů. Moc nás těší a motivuje, že máme v našem oboru studenty, které studium baví. Také máme intenzivní síť velkých mezinárodních i domácích kontaktů, to je pro vědu důležité. Nelze to dělat na jednom písečku, bez společného postupu se neobejdeme. Považuji za důležité, že se každý může obrátit na kohokoliv o pomoc,“ doplňuje Marcela Hortová Kohoutková.
Čtěte také
11. února jsme si připomněli Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, který má mimo jiné podpořit jejich zapojení do výzkumné činnosti. „Víme o něm, ve vědecké komunitě se tento den reflektuje. Má pro nás význam, nejlepší ale bude, až podobný den vůbec nebude muset být,“ říká Hortová Kohoutková.
Jaké konkrétní výsledky bádání se jim podařilo uvést do praxe? Co jim dělá největší radost? Poslechněte si v záznamu Apetýtu s Janou Kobylinskou.
Související
-
Unikátnost elektronového mikroskopu? Prozkoumat vzorek a vrátit ho zpátky do přírody, říká vědec
„Elektronová mikroskopie je jízda! Přepisujeme učebnice biologie a chemie, letos se chystáme zveřejnit jeden z přelomových výsledků našich výzkumů,“ říká Vilém Neděla.
-
Chemické znečištění nezná hranice. Používejme selský rozum a snažme se omezit plasty, vyzývá vědkyně
Jana Navrátilová se v rámci výzkumného projektu INFERNO zabývá vlivem chemických látek na reprodukční schopnost hasičů. Téma ji zaujalo při pobytu v Severní Karolíně.
-
Poletíme na dovolenou do vesmíru? Otázkou je kdy, zamýšlí se popularizátor kosmonautiky Přibyl
Jakým vývojem prošla kosmonautika od Gagarina až k dnešním soukromým letům? O tom hovořil v Apetýtu publicista Tomáš Přibyl.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
