Poletíme na dovolenou do vesmíru? Otázkou je kdy, zamýšlí se popularizátor kosmonautiky Přibyl

12. duben 2022

Tomáš Přibyl je autorem literatury faktu a kurátorem letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Jelikož je Mezinárodní den letectví a kosmonautiky stanoven na 12. dubna, kdy si připomínáme dobytí vesmíru lidmi, ohlédli jsme se v Apetýtu mimo jiné za tím, jakým vývojem prošla kosmonautika od Gagarina až k dnešním soukromým letům.

„Před 61 lety zazněl poprvé živý lidský hlas z vesmíru. Už předtím ale bylo potřeba spojení otestovat, tak do zkušební rakety dali magnetofonový pásek a vysílali. Rusové tenkrát hodně přemýšleli, na čem zvuk vyzkoušet. Lidský hlas na testy používat nechtěli, báli se, že by se rozneslo, že už byl živý kosmonaut ve vesmíru – a to nechtěli. Nakonec tam dali pásku s Leningradskou filharmonií, což mělo zaručit, že bude opravdu jasné, že je to jen zkouška, protože celý orchestr i se zpěváky do kosmu nepošlete, to je jasné,“ vypráví Přibyl.

Navenek se pouštělo to hezké

Kolem letů do vesmíru se vždycky vznášela spousta dohadů a konspirací. „Na Gagarinově letu se mi líbí, že se na něm i po letech dají objevovat nové informace. Ne všechno se totiž dostávalo na veřejnost už tenkrát. Nejdřív nebylo ani známo jméno kosmonauta, i to se tajilo. Když se po návratu Gagarina žurnalisté z celého světa v rozhovorech ptali, jaká byla jejich země z vesmíru, tak každému odpovídal, že krásná. Novináři byli nadšení, ale nakonec se ukázalo, že nad některými z těch zemí ani neprolétal nebo prolétal v noci, takže nic z nich vidět nemohl – to zase nahrávalo do karet všem možným konspirátorům,“ popisuje se zaujetím Tomáš Přibyl.

Ženy ve vesmíru

Dodatečné oficiální i neoficiální informace rád zjišťuje, pátrá po nich a zabývá se jimi mimo jiné ve svých knihách nebo na přednáškách. „V USA je velmi zajímavá kapitola, jak odmítali přijmout ženy mezi astronauty. Nedávno se dostala do vesmíru v rámci suborbitální turistiky žena, které je 83 let. Byla to pilotka Wally Funková – tedy astronautka, která kdysi měla být členem posádky, ale přednost v té době dostali muži.“

První americké astronautky, které byly regulérně vybrány v roce 1978 pro lety na kosmických raketoplánech, to vůbec neměly jednoduché. „Ty dámy měly třeba tři vysokoškolské tituly, výcvik, nebyla to žádná ořezávátka. Astronautů se novináři ptali na motory, na různé technické detaily a podrobnosti letu. Směrem k dámě ale jejich dotazy byly: ‚Berete si s sebou do raketoplánu šminky? Rozbrečíte se, když se vám něco nedaří? A budete používat podprsenku ve stavu beztíže?‘ Tím, že se přes to přenesly a zvládly výcvik, prokázaly první kosmonautky své kvality a prorazily takzvaný skleněný strop. Ženy si při přípravě přidávaly víc než muži, věděly, že jsou pod drobnohledem.“

Minulost i budoucnost

Spousta astronautů bohužel při výcviku zahynula, veřejnost se to ale, pokud šlo o tehdejší Sovětský svaz, nikdy neměla dozvědět. „Téměř neznámá byla dlouho například skutečnost, že jeden z kandidátů asi tři týdny před Gagarinovým letem zemřel během testu v izolační komoře. Šuškanda se šířila, ale oficiálně se nevědělo, že to bylo na Zemi během výcviku. To jsme se dozvěděli až po téměř 25 letech.“

Jaké jsou vyhlídky do budoucna, poletíme do vesmíru místo dovolené na Jadranu? „Je tam velký otazník kdy. Bude to trvat… letos i příští rok k tomu moři ještě pojedeme. Všichni to kritizují, že jsou to lety pro milionáře, ale není to tak. Mobilní telefony byly taky extrémně drahá záležitost a dnes ho má v kapse každý.“

Znáte slovo kosmír? Co se stalo americké astronautce s jejími kudrnatými vlasy ve vesmíru a proč se to nesmělo dostat na veřejnost? Jaká budoucnost čeká Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS)? A kdy budeme létat na dovolenou do kosmu? Více se dozvíte v rozhovoru Jany Kobylinské s Tomášem Přibylem.

Spustit audio

Související