Unikátnost elektronového mikroskopu? Prozkoumat vzorek a vrátit ho zpátky do přírody, říká vědec Neděla

Čtěte také

Mikroskop jako laboratoř. Brněnští vědci vylepšili elektronový mikroskop, umožní to sledovat reakce

Jihomoravská metropole má více než sedmdesátiletou tradici ve výrobě a vývoji elektronových mikroskopů. Brněnským celosvětovým unikátem je environmentální přístroj, se kterým pracuje zdejší odborný tým. „Náš elektronový mikroskop umožňuje pozorovat vzorky v přirozeném prostředí. Ten klasický má totiž uvnitř velmi nízký tlak, což je problém zejména pro biologické vzorky. Náš je speciální tím, že můžeme zkoumat vzorky v prostředí, které se mnohem víc blíží přirozeným podmínkám. Při klasickém zkoumání se vzorky musí sušit, fixovat, mrazit a pokovovat, pak je z toho krásný šperk, ale nemusí to být vždy úplně věrná realita přírody,“ popisuje Neděla.

Z Třebíče do Brna

V oboru působí přes dvacet let, i když původně mohla jeho životní cesta vést jiným směrem. „Narodil jsem se v Třebíči a vyučil se jako opravář elektroniky. Když jsem pak pracoval jako dělník v dukovanské elektrárně, rozhodl jsem studovat – dostal jsem se současně na tři vysoké školy a volba padla na Brno. Už během studia jsem si stavěl speciální elektronový mikroskop, ale na obhajobu to bylo málo. Tak jsem vymyslel detektor elektronů, který získal evropský i celosvětový patent. Teprve pak jsem napsal dizertační práci. Začátky byly těžké, museli jsme začínat od výkresů, dílen, od vývoje, ale hodně jsem se toho za tu dobu naučil. Je to práce, která vás musí bavit.“

Čtěte také

Díky kryoelektronové mikroskopii vidí vědci struktury, o kterých neměli ani zdání. Metoda pomáhá třeba při vývoji nových léků

Výsledky jeho práce mají konkrétní dopady. „Zkoumáme například rostliny a jejich růstové hormony, což vede k tomu, aby lidstvo i do budoucna mělo dost jídla. Ve spolupráci s lékaři se zabýváme léčbou cukrovky – momentálně pracujeme na transplantacích pankreatu, to by mělo vést k úspěšné léčbě cukrovky. Zkoumáme i změny klimatu: třeba mořské aerosoly nebo arktický led. Našich spoluprací napříč obory je spousta a snažíme se o co nejpraktičtější využití,“ dodává Neděla.

Co objevili při zkoumání světa vířníků? Z čeho má Vilém Neděla v práci největší potěšení? Kdy se můžete i veřejnost podívat do speciálního elektronového mikroskopu? Poslechněte si v záznamu Apetýtu s Janou Kobylinskou.