Ekolog Jan Moravec: Nejlepší způsob, jak pozemek ochránit, je ho koupit
Chránit zajímavá a cenná místa naší krajiny – to je cíl kampaně a současně veřejné sbírky s názvem Místo pro přírodu. Letos běží už dvacet let. Na počátku byla myšlenka, že nejlépe ekologové mohou vzácné lokality ochránit tak, že je získají do vlastnictví. Na nákupy ale nebyly peníze, a tak se zrodil nápad vybrat je od podobně smýšlejících lidí.
Ochránci přírody si museli nejdříve rozmyslet, zda budou chránit jen některý typ lokalit, například mokřady, nebo se zaměří na pozemky v celé rozmanitosti české krajiny. Zvítězil názor, že rozhodovat bude vzácnost a hodnota daného místa.
Čtěte také
Oslovili první majitele a dočkali se prvních úspěchů. „Výhodou této kampaně je, že k vlastníkům pozemků přistupuje s respektem, na rozdíl od státu nic nepřikazuje ani nezakazuje,“ vysvětlil v pořadu Den na Moravě ekolog a koordinátor Jan Moravec.
Nyní už pozemkové spolky spolupracující s projektem Místo pro přírodu, vlastní téměř 200 hektarů pozemků. Problémem proto někdy je sehnat lidi, kteří by pomohli s údržbou. Je to možná dokonce větší oříšek, než sehnat peníze.
„Málokteré plochy můžete nechat jako divočinu. Specifikum středoevropské krajiny totiž je, že to nejcennější, co tady máme z hlediska biodiverzity, jsou plochy, o které se člověk stará. Rozumně, citlivě, ne moc intenzivně, ale stará. Pokud přestane, tak ta biodiverzita jde rychle dolů,“ vysvětluje Jan Moravec.
Jaké jsou nebližší plány kampaně Místo pro přírodu? A proč někdy pozemkové spolky vykupují i lokality v chráněných územích? Poslechněte si v pořadu Den na Moravě!
Související
-
Lidé mokřady vnímali jako líhniště komárů, přitom jde o obrovskou zásobárnu vody, říká ekoložka
V 20. století zaniklo 1,9 kilometrů mokřadů po celém světě, to je 24 rozloh České republiky, upozorňuje ekoložka Kateřina Berchová-Bímová.
-
Je lidstvo i Česko připraveno na klimatické změny?
Planeta se otepluje. Letošní léto bylo z globálního pohledu nejteplejší v historii měření. Jsme na to jako lidstvo připravení?
-
Krkonošská tundra měnící se v tajgu a šakali v Podyjí. Změna klimatu mění i české národní parky
Jak se ale globální změna klimatu a s ní spojené výkyvy počasí projevují v místech s nejvyšší ochranou – tedy v našich národních parcích? Jak budou vypadat za 50 let?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
