„Byli jsme nespokojeni s tím, jaké ceny se v České republice dávají,“ říká Alena Morávková
Společnost pro vědy a umění předávala v červenci v Praze své vlastní ceny. Získali je i dva brněnští rodáci – Joseph Rostinsky a Petr Sís. Poslechněte si rozhovor s předsedkyní pražské skupiny SVU Alenou Morávkovou.
Letos po sedmnácté byly v budově Senátu Parlamentu ČR uděleny Ceny Společnosti pro vědy a umění Praha. Vyznamenáno bylo celkem osm zástupců různých uměleckých i vědních oborů, kteří se podílejí na šíření české kultury a vědy v zahraničí. Udílení zorganizovala Stálá komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí ve spolupráci s pražskou pobočkou Společnosti pro vědy a umění. Ceremoniál se uskutečnil v rámci 29. Světového kongresu Společnosti pro vědy a umění, který se konal od 10. do 12. července v Praze. Letošní ročník kongresu byl věnován 100. výročí vzniku Československa a 60. výročí založení Společnosti pro vědy a umění, která vznikla v New Yorku s cílem sdružovat především české a slovenské vědce a umělce, kteří opustili svou vlast.
„Společnost vznikla iniciativou našich exulantů – vědců a umělců – a jejím cílem bylo zachovat úroveň české a slovenské vědy a umění v zahraničí,“ vysvětluje předsedkyně pražské skupiny SVU, vysokoškolská pedagožka, literární a divadelní historička a překladatelka z ruštiny, ukrajinštiny a francouzštiny prof. Alena Morávková. „Dodneška pracujeme společně Češi se Slováky, nedělili jsme se,“ dodává a pokračuje: „U kolébky Společnosti stály takové osobnosti jako Rudolf Firkušný nebo Rafael Kubelík.“
Potřebujeme mladou generaci
Od těch dob se však činnost Společnosti pro vědy a umění rozšířila, takže vznikly sekce v různých zemích Evropy, ale dokonce i v Austrálii a na Novém Zélandu. Každé dva roky pořádá SVU mezinárodní kongres. „Protože starší generace už v současné době pomalu odchází, naším úkolem teď je získat mladou krev a všechny, kdo se zajímají o českou nebo slovenskou problematiku,“ netají se Morávková.
Česká sekce SVU byla založena až po roce 1989. „Dřív to bylo samozřejmě zakázáno. Poté vznikla zásluhou prof. Rudolfa Zahradníka, bývalého předsedy Akademie věd ČR, který se zasloužil o vznik pražské skupiny SVU a nějakou dobu ji také vedl,“ vzpomíná profesorka Alena Morávková, která jej ve vedení pražské sekce vystřídala. V současnosti už existuje i brněnská a plzeňská skupina, na Slovensku pak další v Bratislavě. Od roku 1990 se mezinárodní kongresy pořádají v České republice. „Jeden byl v Táboře, další v Plzni, potom byly v Brně, dva byly v Praze. Také letos, vzhledem k 60. výročí založení SVU, proběhl kongres na žádost americké strany v Praze.“
Chceme oceňovat špičkové vědce a umělce
Při udílení cen se nehledí na to, zda je daná osobnost členem Společnosti pro vědy a umění. „Máme zájem o špičkové vědce a umělce,“ vysvětluje Morávková. K vybírání konkrétních jmen říká: „To je vždycky velmi obtížné období, kdy se náš zásobník plní. Rozhodujeme ve výboru pražské skupiny SVU a snažíme se zabrat co nejširší okruh. Udělování cen SVU vzniklo proto, že jsme byli nespokojeni s tím, jaké ceny se u nás dávají, včetně státních cen. Předávání těchto cen se děje ve prospěch hvězd a hvězdiček showbyznysu, které jsou medializovány přes míru. Z pocitu této nespravedlnosti vznikla naše myšlenka odměňovat špičkové vědce a umělce a také ty, kdo se zasluhují o propagaci naší vědy a umění v zahraničí.“
Ceny Společnosti pro vědy a umění Praha tedy letos obdrželi: Petr Bísek – vydavatel, František Fenič – režisér, Veronique Firkusny - překladatelka, Vít Hořejš - loutkoherec, Václav Hudeček - houslový virtuos, Louis Reith - malíř, Joseph Rostinský – filolog a Petr Sís – ilustrátor, grafik.
Související
-
Spisovatel David Zábranský na festivalu v Brně
Reportáž z letošního Měsíce autorského čtení natočil Michael Sodomka. Kromě Davida Zábranského v ní hovoří Petr Minařík z pořadatelských Větrných mlýnů.
-
Blackmetalový typograf František Štorm ilustroval Drákulu i Krchovského
František Štorm je nejen typograf, ale i tvůrce písem, grafik, ilustrátor a hudebník. Jeho výstava v Moravské galerii vás vtáhne do svého světa.
-
Vidíš, jak nás má bábička ráda! Nad knihou Petry Dvořákové Dědina uvažuje Tomáš Sedláček
Spisovatelka a scénáristka Petra Dvořáková (1977) patří v soudobé české próze mezi zavedená jména.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.