Blackmetalový typograf František Štorm ilustroval Drákulu i Krchovského

Jako součást 28. ročníku Mezinárodního bienále grafického designu Brno se v prvním patře Moravské galerie na Husově ulici koná do 26. srpna výstava s názvem František Štorm: Typograf. Jejím kurátorem se stal Vladimír 518. Podle slov autora se ukázalo, že Vladimír 518 je od dětství fanouškem kapely Master´s Hammer, kterou Štorm založil v roce 1987 jako student 2. ročníku ateliéru typografie na VŠUP/UMPRUM. Kurátorský výběr byl proto ovlivněn touto jeho zkušeností s umělcovou hudební, ale současně i grafickou tvorbou. Ve vztahu k Master‘s Hammer o Štormovi platí, že je „blackmetalový typograf“, k čemuž se dodnes hlásí. Ke starým skladbám ale už prý vztah nemá. I výtvarné práce z té doby považuje za „zoufalé ušmudlané skici, které patří do archivu“. Přiznává však sentimentální vztah ke svým začátkům a kurátorovi je vděčný, že jeho juvenilní tvorbu považoval za hodnou prezentace.

Typograf František Štorm (v kloubouku)|foto:Alena Blažejovská,Český rozhlas

František Štorm (nar. 1966) je synem malířky Dany Puchnarové a vnukem Břetislava Štorma – grafika, heraldika a architekta. Na výstavě v Moravské galerii pořídila Alena Blažejovská záznam komentované prohlídky, který si můžete poslechnout.

Část vystavených děl představuje scénický doplněk pro koncerty Master´s Hammer. O své muzice Štorm sebeironicky říká, že je příšerná, a dodává: „My musíme diváka uhranout tím, jaké máme úžasné malované pozadí a jaká máme světla, polonahé holky v bafometích hlavách – a muzika už může jít klidně druhým uchem ven. To je smysl výtvarného umění ve spojení s hudbou. Já tomu říkám design hudby.“

K ukázkám své písmové tvorby říká: „To je fáze, kdy jsem se stal tichým řeholníkem, který je přišitý k židli a digitalizuje vlastní fonty.“ Ani k této poloze už se moc nehlásí, protože „to písmo je strašně úmorné“. Fonty však používá k úpravě vlastních knížek a kompaktních disků.

Ilustrace Františka Štorma|foto:Alena Blažejovská,Český rozhlas

Zajímavostí jsou gryfové. Co to je? „To je maskot všech typografů – bájná potvora, heraldický znak. Dvakrát do roka si udělám nějakého gryfa, kterého pak používám do katalogů písem.“ Tady už je zřejmá souvislost s ilustrační tvorbou Františka Štorma. Na výstavě je možné vidět ilustrace k Nekonečnému kalendáři J. H. Krchovského (Host 2017). „Jeho poezie je úchvatná, Jiří má také skvělou kapelu Krch-off band,“ vysvětluje Štorm a doplňuje: „Já moc neilustruju, protože můj styl není univerzálně použitelný. Zabývám se proto texty, které mě od mládí oslovují. Je to dekadence, horor, emotivnější poloha, do níž spadá i Krcháč.“

Ilustrace ke kalendáři J. H. Krchovského|foto:Alena Blažejovská,Český rozhlas

Výstava ukazuje také Štormovy ilustrace k soubornému vydání spisů Howarda Phillipse Lovecrafta. „To je můj oblíbený autor už od dětství. Inspiroval řadu metalových kapel. My jsme se tomu vyhýbali, protože to je příliš samozřejmé téma. Teprve v roce 2012 jsme nahráli píseň, která se přímo jmenuje Lovecraft.“

Pokud jde o grafické techniky, Štorm začínal dřevorytem. „Pak jsem objevil plastový materiál, který má tenoučkou vrstvičku pigmentu – to se vyrýpne a rovnou plácne na plochý skener,“ komentuje autor. „Tato plastová technologie mi hodně ulehčila život v ilustrační tvorbě, i vzhledem k tomu, že nakladatelství málo platí a neměli by na dřevo, které se těžko shání. Truhláři, kteří uměli perfektně sklížit vyschlý hruškový špalek, už nejsou.“ Letos taky vyšel Stokerův Dracula (nakl. Argo) s písmem a ilustracemi Františka Štorma.

Pohled do expozice|foto:Alena Blažejovská,Český rozhlas

Pokud jde o knižní úpravy, nesmíme zapomenout na Štormovu práci pro Regulu Pragensis. „To jsou takoví pološílenci, kteří bydlí po maringotkách. Mají knihovnu a vydávají samizdat Lázeňský host, který vychází nepřetržitě od roku 1977. Na obsahu časopisu jsem měl šanci si zkoušet různé druhy písem. Obálky jsem po několik ročníků zpracovával technikou dřevorytu. Miloval jsem Dorého, ilustrace k verneovkám, José Guadalupe Posadu, bavily mě perfektní věci. Dnes už na to nemám trpělivost.“

Další výstavní vitrína je věnována Štormově práci pro nakladatelství Jaroslava Erika Friče Vetus Via. „To je moje linka s Brnem,“ usmívá se autor. „Pro Friče jsem dělal několik edičních řad – překladové literatury, současné české poezie, a dokonce i dva časopisy: Potulný dělník a BOX.“ Umělec ale spolupracuje i s nakladatelstvími Paseka, Revolver Revue a Togga.

„Občas ulítnu i k autorské knížce,“ podotýká Štorm. „Jedna z věcí byl tarot, to jsme dělali s dejvickým kabalistou Ladislavem Moučkou. Vzniknul cyklus 22 dřevorytů.“ Z roku 2016 pochází Štormův deníkový záznam z Indie, z Goa. „Tam strašně rád jezdím na zimu. Ušetřím za topení a napíšu tam vždycky pár písniček nebo vyrýpu pár linorytů. Jinak se tam válím v hamace.“