Že něco znám, neznamená, že to umím. Co by měl zohledňovat vzdělávací systém 21. století?

Petra Drahanská, expertka na zážitkovou pedagogiku|foto:Ludmila Opltová, Český rozhlas

V rozhovoru o českém školství 21. století expertka na zážitkovou pedagogiku Petra Drahanská zdůrazňuje, že současné nastavení českého vzdělávacího systému mělo ve své době obrovský smysl a bylo velmi funkční. „Dostat dítě do školy byla kdysi velká výsada a byla to v podstatě jediná možnost, jak se lidé mohli vzdělávat, jak mohli získat informace. Jenže problém nastal ve chvíli, kdy se ten systém zakotvil a přestal reagovat na změnu okolního světa. Protože dnes má v podstatě každý člověk informace v kapse v mobilu. A je tak přehlcen informacemi, že jestli mu opravdu něco neschází, tak jsou to právě ty informace,“ říká Drahanská.

Osobnostní rozvoj

MŠMT ve Strategii 2030+, tedy v klíčovém dokumentu pro rozvoj vzdělávací soustavy v České republice v období 2020 až 2030+, podle ní sice má adekvátní apely na to, kam by se české školství mělo posunout, v praxi to ale stále naráží na zásadní limity.

Čtěte také

Nebojte se rozbít tradiční způsob výuky, dá se tím hodně získat, říká finská odbornice na vzdělávání

„Pedagogové by měli žáky umět podpořit tak, aby se ve škole osobnostně a sociálně rozvíjeli. To jsou dovednosti, které sice ministerstvo školám předkládá, aby je do svých školních vzdělávacích programů zaváděly, ale zároveň nedává žádný nástroj, jak by to ta konkrétní škola měla dělat. A jak to pak má dělat konkrétní pedagog, který se v rámci svých vlastních studií připravoval na něco zcela jiného,“ doplňuje expertka na zážitkovou pedagogiku s tím, že na podporu zmíněného rozvoje žáků už samotné učení klasickým stylem, kdy pedagog stojí před tabulí, přednáší látku a žáci si zapisují poznámky, zkrátka nestačí.

Čtěte také

Z jednotných přijímacích zkoušek jsme udělali vyplňování sportky na čas, kritizuje Hřebecký z EDUin. Přinesly zvýšenou míru objektivity, chválí Bannert z MŠMT

„Zároveň má ministerstvo ve strategii sice výzvu, aby školy redukovaly obsah učiva a více zaváděly do školních vzdělávacích programů práci s klíčovými kompetencemi a rozvoj sociálně-osobnostních dovedností, ale každý ředitel školy, včetně soukromé, je pak úplně napnutý, co se stane, když přijde inspekce a nebudou tam sedět výkazy, nebudou tam ty hodiny. Podle mě je tak v našem vzdělávání spousta takových momentů, na které si všichni hrajeme. Často mi to připomíná pohádku Císařovy nové šaty, kdy nikdo nechce nahlas říct, že císař je nahý. Ty změny se prostě nedají napasovat do starých škatulek a představ. Je potřeba změnit myšlení,“ upozorňuje Drahanská.

Co by měl vzdělávací systém 21. století zohledňovat? A nepomohla by českému školství větší pestrost? Expertky na zážitkovou pedagogiku Petry Drahanské se ptá Karolina Antlová. Poslechněte si podrobnosti v rozhovoru.