Zakládáme si na neherectví a text čteme z papíru. Mojmír Vlašín uvede v Divadle Husa na provázku hru Gaia vrací úder

Dvacátého března bude mít na scéně Divadla Husa na provázku premiéru hra Gaia vrací úder aneb Rada moudrých hledá řešení (za pomoci umělé inteligence). Autor k tomu s humorem říká: „Dramatikem bych se nenazýval, já jsem jedním z nejplodnějších autorů literárního braku v Brně. Každý rok sám nebo se spoluautorem napíšeme divadelní hru, která má zároveň premiéru a derniéru. Hrajeme pro širší soubor přátel, který už je tak obsáhlý, že obsadíme 200 míst ve velkém sále Divadla Husa na provázku. Je to vlastně legrace pro naše přátele.“

Podobně jako Divadlo Járy Cimrmana si zakládají na neherectví. „Jednou z našich hlavních zásad je, že herci čtou text přímo z papíru. Je to proto, že v našem věku už většinou nejsme schopni se to naučit nazpaměť,“ vysvětluje Vlašín. „Původní zámysl byl, že celá hra bude vždycky u stolu, že se tam bude sedět. Nicméně postupně jsme přešli do dynamického módu a vrcholem bylo, když jsme dělali balet. Ukázalo se, že i při baletu lze roli číst z papíru.“

Bečva, Soutok i Rusko

Každá z her je inspirována nějakou situací, například otravou řeky Bečvy, vyhlášením/nevyhlášením národního parku na soutoku Moravy a Dyje nebo podobnými kauzami, které se v ochraně přírody a životního prostředí zrovna odbývají. Výjimkou bylo loňské zpracování knihy K. H. Borovského Cesta na Rus v podobě frašky: „Snažili jsme se ukázat tragikomičnost ruské invaze na Ukrajinu a to, že co Karel Havlíček napsal před 200 lety, až zarážejícím způsobem platí dodnes. Tím myslím jeho úsudky o Rusku.“

Čtěte také

James Lovelock a jeho teorie Gaia

Letošní hra se věnuje teorii Gaia Jamese Lovelocka. „Je to teorie o tom, že celá naše planeta se chová jako jeden žijící organismus,“ objasňuje Mojmír Vlašín. „Kromě toho jsme do toho zapletli umělou inteligenci, která myslím poprvé na světě vystupuje v nějaké divadelní hře jako postava.“

Co znamená, že Gaia vrací úder? „Ten název jsme si vypůjčili právě od Jamese Lovelocka,“ uvádí autor. „Napsal napřed známou knížku Gaia: žijící planeta a s postupujícím věkem a skepticismem upadal do pocitu marnosti, až nakonec napsal knížku Gaia vrací úder, kde ukazuje, že to, co člověk dělá planetě, nemůže dopadnout dobře, protože člověk nedisponuje možností zničit život na planetě, ale planeta disponuje možností zničit člověka jako druh.“

O cestě do Indie

V rozhovoru s Alenou Blažejovskou vypráví Mojmír Vlašín také o své cestě do Indie, kterou nedávno absolvoval – dle svých slov – jako „ozbrojený doprovod“ své ženy. Zkoumal přitom i tamní přírodu a aktivity Timbaktu Collective – organizace, u které většinu času pobývali. Jednou z jejích aktivit je obnova zničeného biotopu v oblasti Kalpavali. „Ten biotop byl zničen Angličany, především těžbou – kácením stromů a také extrémně vysokou pastvou dobytka,“ popisuje biolog. „Paradoxně poslední záraz tomu dali Indové těsně po osamostatnění, kdy bylo bezvládí. To území bylo zplundrované. V 90. letech si Timbaktu Collective jako jeden ze svých cílů vytkl obnovit toto území.“

Mojmíru Vlašínovi tato situace připomněla knihu Jeana Giona Muž, který sázel stromy. „Je to fikce a odehrává se v oblasti francouzské Provence. Ten muž, který tam vystupuje, nikdy neexistoval. Ale já jsem se v Indii potkal s mužem, který opravdu existuje a který se v 90. letech rozhodl, že toto území obnoví, aby tam byl les tak jako před příchodem Angličanů do Indie. To bylo velmi ambiciózní rozhodnutí.“ Biolog ale potvrzuje, že po třiceti letech je možno říct, že se mu to z větší části povedlo.