Z dějin ukrajinské kultury

27. únor 2015

O knize profesorky Danuše Kšicové, která se mimo jiné věnuje vztahu českých zemí a Moravy k ukrajinské kultuře.

„První ukrajinská univerzita vznikla ve dvacátých letech 20. století v Praze. Na Ukrajině sice byla univerzita, ve Lvově, ale ta byla polská. A poměrně nedávno našli pracovníci Slovanské knihovny ve sklepení Klementina úplně náhodou velkou složku, která obsahovala řadu kreseb. Z těchto materiálů jsem také vycházela,“ říká profesorka Danuše Kšicová, autorka publikace Z dějin ukrajinské kultury.

Profesorka Danuše Kšicová se narodila v roce 1932 v Brně, kde vystudovala Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity. Absolvovala obory čeština-ruština. Od té doby na fakultě působí.

Přednáší dějiny ruské literatury, teorii a poetiku literatury, dějiny ruské a ukrajinské kultury, problematiku translatologie a folklóru, v minulosti i dějiny slovanských literatur. Věnuje se i vztahu literatury a výtvarného umění. Výsledky své práce shrnula do jedenácti knižních publikací.

Nejnovější z nich má titul Z dějin ukrajinské kultury: umění – divadlo – hudba. Vydalo ji nakladatelství Masarykovy univerzity. Alena Blažejovská si s profesorkou Kšicovou o ukrajinské kultuře povídala. Zajímavou pasáží, kterou v knize dokumentuje i obrazová příloha, je také pasáž věnovaná vztahu českých zemí a Moravy k ukrajinské kultuře.

Například paladium Moravy, Madona svatotomášská, zvaná Černá, je pravděpodobně italské provenience. Je to byzantská madona, která se dostala na naše území prostřednictvím Karla IV., který ji daroval svému bratrovi. Ten ji daroval do Brna, svatotomášskému kostelu a klášteru, odkud se dostala na Staré Brno. Tato dávná Madona má souvislost s Matkami Božími, které známe z pravoslavného světa včetně Ukrajiny.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.