Z dějin ukrajinské kultury

27. únor 2015

O knize profesorky Danuše Kšicové, která se mimo jiné věnuje vztahu českých zemí a Moravy k ukrajinské kultuře.

„První ukrajinská univerzita vznikla ve dvacátých letech 20. století v Praze. Na Ukrajině sice byla univerzita, ve Lvově, ale ta byla polská. A poměrně nedávno našli pracovníci Slovanské knihovny ve sklepení Klementina úplně náhodou velkou složku, která obsahovala řadu kreseb. Z těchto materiálů jsem také vycházela,“ říká profesorka Danuše Kšicová, autorka publikace Z dějin ukrajinské kultury.

Profesorka Danuše Kšicová se narodila v roce 1932 v Brně, kde vystudovala Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity. Absolvovala obory čeština-ruština. Od té doby na fakultě působí.

Přednáší dějiny ruské literatury, teorii a poetiku literatury, dějiny ruské a ukrajinské kultury, problematiku translatologie a folklóru, v minulosti i dějiny slovanských literatur. Věnuje se i vztahu literatury a výtvarného umění. Výsledky své práce shrnula do jedenácti knižních publikací.

Nejnovější z nich má titul Z dějin ukrajinské kultury: umění – divadlo – hudba. Vydalo ji nakladatelství Masarykovy univerzity. Alena Blažejovská si s profesorkou Kšicovou o ukrajinské kultuře povídala. Zajímavou pasáží, kterou v knize dokumentuje i obrazová příloha, je také pasáž věnovaná vztahu českých zemí a Moravy k ukrajinské kultuře.

Například paladium Moravy, Madona svatotomášská, zvaná Černá, je pravděpodobně italské provenience. Je to byzantská madona, která se dostala na naše území prostřednictvím Karla IV., který ji daroval svému bratrovi. Ten ji daroval do Brna, svatotomášskému kostelu a klášteru, odkud se dostala na Staré Brno. Tato dávná Madona má souvislost s Matkami Božími, které známe z pravoslavného světa včetně Ukrajiny.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.