Víc sázet a starat se, méně kácet. Jihomoravští silničáři chtějí letos vysadit přes dva tisíce stromů

Čtěte také

Bez stromů se ve městě udusíme. A pytel s vodou u kmenu to nevyřeší, míní zahradní designér Fous

Podle údajů, které od krajských správců silnic shromažďuje sdružení Arnika, byl v roce 2021 Jihomoravský kraj druhý nejlepší ve vysazování – hned za Libereckým krajem. Například sousední Zlínský kraj a Vysočina skončily asi v polovině pomyslného žebříčku. Data za loňský rok ještě zpracovaná nejsou.

Tato statistika ale podle Marcely Klemensové z Arniky moc nevypovídá o tom, jak se stromům u silnic skutečně daří. „Potřebovali bychom také v krajině zachovat vzrostlé stromy a tady zatím ještě nikdo nezpracoval údaje o tom, kolik stromků (vysazených třeba před 10 až 15 lety) dobře prospívá i dnes, nebo kolik dospělých stromů bylo namísto kácení odborně ošetřeno, což prodloužilo jejich životnost a zlepšilo provozní bezpečnost.“

Nevhodné klimatické podmínky

Příkladem může být asi 30kilometrový úsek silnice druhé třídy mezi Suchohrdly a Hevlínem. Před deseti lety tam silničáři za víc než jeden a půl milionu korun obnovili stromořadí. Jak vypadá dnes?

Čtěte také

Vypěstovat zdravý strom stojí město stovky tisíc. Ke kácení jsou lidé nedůvěřiví

„Jenom úsek z Dyjákovic na Hevlín – z těch 150 stromků jestli tam zůstalo dvacet? Myslím, že zálivka nebo kontrola následné údržby tam podle mě nebyla. Nebo je druhá varianta, kterou taky řešíme v obci, že ty stromy nejsou vhodné do těchto klimatických podmínek. Dělali jsme před několika roky výsadbu lip, které tu ale nejdou a řeší se jiná vhodná výsadba,“ popisuje nezávislý starosta Dyjákovic Josef Gajdošík.

Podle ředitele Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje Romana Hanáka jsou na vině klimatické podmínky na Znojemsku. Dodavatelská firma prý vysazené stromy zalévala, silničáři to kontrolovali a zálivku sami posilovali. Letos plánují obnovu stromořadí, protože na původní výsadbu získali evropskou dotaci. Ta stanovuje udržitelnost projektu až do roku 2024. Vysadí tam proto skoro 300 stromů, z toho asi třetina budou lípy. Právě ty ale, jak zmínil dyjákovický starosta, v tomto suchém a teplém kraji s písčitou půdou neprosperují. Podle Romana Hanáka nicméně druhovou skladbu stanovili odborníci.

Čtěte také

Každý dlouhověký strom je biotop, živé místo s mnoha organismy, říká ekoložka z Arniky

Policie: stromy jako překážka

V poslední době se často mluví o změně klimatu. Adaptaci na ni má současné vedení Jihomoravského kraje jako jednu z priorit. Pomoci může i výsadba stromů. U silnic to ale nejde tak snadno. Policie považuje stromy u silnic za nebezpečnou překážku, která zhoršuje následky dopravních nehod a může vést k vážným zraněním nebo k úmrtím. Loni evidovali jihomoravští policisté 140 dopravních nehod s nárazem do stromu. Několik z nich bylo smrtelných.

Čtěte také

Zakládejte aleje, vyzývá nadace. Pro výsadbu poskytne až čtvrtmilionový grant

„Policie nedoporučuje výsadbu stromů kolem silnic, anebo jen dále od komunikace,“ říká Roman Hanák. „Tam zase Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje nemá pozemky a naráží z druhé strany na stanoviska od zemědělců, kteří nechtějí, aby stromy byly blízko jejich pozemkům, protože jim zastiňují úrodu.“ Podle Hanáka se proto silničáři snaží hledat alternativy a jednají s obcemi, aby pro náhradní výsadbu poskytly pozemky.

Problematika stromů u silnic se řeší i na celostátní úrovni. V Národním akčním plánu adaptace na změnu klimatu jsou tři úkoly týkající se stromů u silnic. Ministerstva dopravy a životního prostředí mají připravit ekonomické nástroje, které umožní výkup pozemků podél komunikací. Dále má pro správce silnic a orgány ochrany přírody vzniknout metodika pro ochranu, údržbu a rozvoj silniční zeleně a má se aktualizovat silniční předpis pro vysazování a ošetřování silniční vegetace.