Pole mezi Klentnicí a Mikulovem rozdělí mandloňová alej. Má pomoci lépe zadržet vodu v krajině

Na poli u Mikulova vysadil místní okrašlovací spolek prvních 90 mandloní, které tvoří základ nové aleje
Na poli u Mikulova vysadil místní okrašlovací spolek prvních 90 mandloní, které tvoří základ nové aleje

Ministerstvo zemědělství chce omezit rozlohu některých polí. Podle nových pravidel nebude od roku 2021 možné pěstovat jednu plodinu na ploše větší než 30 hektarů.

Rezort tak chce bojovat s erozí a lépe hospodařit s vodou v krajině. Jednou z možností, jak pozemky rozdělit, je například výsadba aleje s travnatým pásem.

To má zajistit nová mandloňová alej, kterou vysadili dobrovolníci mezi Klentnicí a Mikulovem na Břeclavsku. V budoucnu by tam měli najít místo pro život taky zvířata, která z regionu postupně mizí. Pozemky získal tamní okrašlovací spolek od města do nájmu na deset let za symbolickou jednu korunu.

„U dobrovolnictví je sympatické to, že ti lidé nemají potřebu se nikde prezentovat. Když jsme upravovali stezku pro turisty, tak to nikdo nebude vědět, že jsme to opravovali my, nebo zrovna já, nebo tamten… Ale když tou stezkou potom jdete, tak si říkáte, že se to hezky povedlo,“ usmívá se jedna z dobrovolnic, asi padesátiletá Darja.

Ve výsadbě chtějí členové okrašlovacího spolku pokračovat, jak dodává Helena Prokešová, členka spolku a zároveň botanička CHKO Pálava „Jsou to čtyři odrůdy, do budoucna máme v plánu přidat ještě dalších asi sto stromů, a to už budou další odrůdy, takže to spektrum bude pestřejší. Lán měl předtím přes sto hektarů a teď se nám ho tady podařilo rozdělit na čtyři díly,“ dodává Prokešová. Celkem dobrovolníci vysadili na devadesát mandloní.

„Ve chvíli, kdy tady ten travnatý pás bude už po několik let, stane se domovem řady organismů. Do té doby se tady jenom herbicidovalo, užívaly se chemické látky, za pár let to bude ostrov života,“ vysvětluje vedoucí Správy CHKO Pálava Jiří Kmet.

Mandloně mezi Klentnicí a Mikulovem by měly poprvé plodit zhruba do pěti let.