Od silnic postupně mizí aleje. Na jihu Moravy se znovu nevysadilo dva tisíce pokácených dřevin

Za sledované období mezi roky 2003 a 2018 šlo k zemi přes 23 tisíc stromů a znovu se jich vysadilo o dva tisíce méně. Jen loni byl poměr pokácených a nově vysazených stromů 1799:1090. V celorepublikovém srovnání má jižní Morava čtvrtou nejlepší bilanci. Vůbec nejhorší je poměr v Královehradeckém kraji. Tam za sledované období připadá na jeden vysázený strom sedm pokácených. Arnika ale zdůrazňuje, že čísla nemusí být úplně kompletní. Data jsou jen od krajských silničářů. Ředitelství silnic a dálnic, které se stará o silnice první třídy a dálnice tzv. pasport zeleně teprve zpracovává. Místní a účelové komunikace si spravují obce. Ve statistice taky nejsou zahrnuté ty dřeviny, které pokáceli třeba hasiči po živelních událostech.

Důležitost stromořadí

Čtěte také

Pole mezi Klentnicí a Mikulovem rozdělí mandloňová alej. Má pomoci lépe zadržet vodu v krajině

Správně vysazované a udržované stromy podél silnic podle ekologů jednoznačně zmírňují důsledky extrémních výkyvů počasí. Chrání vozovku i okolní krajinu před horkem, během přívalových dešťů zpevňují zem a zadržují vodu, v zimě pak chrání před silnými větrnými poryvy a sněhovými jazyky.

Složité vlastnické vztahy

Podle ekologů se nedaří pokácené stormy nahrazovat novými zejména kvůli složitým vlastnickým vztahům k pozemkům podél silnic, což potvrzují i silničáři. Některé pozemky u silnic vhodné pro náhradní výsadbu podél silnic často nejsou ve vlastnictví státu, ale vlastní je soukromé osoby. Úřady taky nemusí náhradní výsadbu nařizovat vždycky. Velká část nově vysazených stromů pak roste na úplně jiných místech než ty pokácené. Navíc někde není náhradní výsadba podle silničářů ani žádoucí.

V některých místech totiž mohou tvořit tzv. pevnou překážku, která může být pro řidiče v případě nehody nebezpečná. Tu je možné někde umístit jen se souhlasem policie. Podle silničářů není výsadba vhodná třeba taky ve směrových obloucích.