V procesu malby se na obraze objevila tvář neznámého, vypráví Petr Veselý

28. květen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Malíř Petr Veselý

Zveme vás do Fait Gallery v Brně na výstavu Nůž v kredenci. Poslechněte si rozhovor s malířem Petrem Veselým a s kurátorkou Barborou Kundračíkovou.

Dvanáctý květen byl otevírací den ve Fait Gallery v Brně. Do poloviny srpna zde můžete navštívit tři výstavy: Blink of an Eye Davida Možného, Warm Greetings Kristiána Németha a Nůž v kredenci Petra Veselého. Zaměřili jsme se na největší z nich. O názvu Nůž v kredenci Petr Veselý říká, že vznikl náhle, při prohlídce zapomenutých prací v ateliéru, kdy se objevil stejnojmenný objekt. „V tom názvu je přítomen prvek času – okamžiku, jeho prolnutí se s větším časovým rozměrem, respektive s rozměrem trvání,“ vysvětluje malíř. „Název má v sobě všednost, každodennost, možná odkazuje k něčemu dřívějšímu, archetypálnímu, době, kdy ještě byly kredence. Ale v podobě toho objektu je gesto – proříznutí, protnutí té vrstvy sololitu – a tím pádem prolomení prostoru, který je před a který je za. Gesto – zastavený okamžik.“

K jakému příběhu odkazuje nůž zabodnutý v kredenci? Co se stalo? „Příběh to má banální,“ vysvětluje Petr Veselý. „Když jsem před rokem při rekonstrukce kuchyně demontoval police, které jsem před třiceti, čtyřiceti lety sám vyráběl, zůstal mi sololit, na kterém byly pozůstatky dřívější funkce – tvořil stěnu v kuchyňské skříňce. Tehdy se objevil nápad spojení nože a kredence.“

Všednost ale není jediným aspektem, který se na výstavě manifestuje. Které klíčové motivy můžeme na výstavě najít? „Je jich několik a budu se zdráhat je hierarchizovat,“ vysvětluje malíř. „Nemyslím si, že by biblické téma bylo samo o sobě podstatnější nebo naléhavější. Sakralita je, jak já to vnímám, skryta nebo poodhalována v tom nejvšednějším. Na jedné straně je tady obraz, který se jmenuje Hořící keř, nebo Brána/Hořící keř – což už názvy odkazuje k něčemu hodně nedotknutelnému. Pro mě to ale neznamená, že jsou to nejdůležitější témata na výstavě.“

Opěry a klíny

„Dalším tématem, kterým se zabývám a budu v tom zřejmě pokračovat, jsou opěry nebo klíny,“ doplňuje Petr Veselý. „Je to banální užitkový předmět, který má ale nespornou užitkovost. Kolikrát potřebujeme něco podložit, něco zabezpečit? Opěry jsou v samotném pojmu něco, co nám pomáhá, něco zajišťuje, ale zároveň je v tom skryt prvek pochybnosti, vratkosti.“ To podstatné se objevilo až v procesu malby. „Nějaký motiv nebo téma velice dlouho dozrává, nějak k němu dospívám, v rámci přípravy získává další obsahové fasety, ale to podstatné – a pokládám to za nezbytné – se odehraje v procesu malby. Není ilustrací nebo naplněním toho předchozího. Něco nového se stane, artikuluje, až procesem malby.“ V případě opěr se podle malíře něco pevného v procesu malby stane vratkým.

Výstava Nůž v kredenci Petra Veselého ve Fait Gallery v Brně

Šedá barva

Výstava je průřezová, ale není chronologicky uspořádána. „Jsou tady tři obrazy z 80. let,“ vypočítává Petr Veselý. „Nejstarší je z roku 1981 a je ze sbírky Národní galerie. Už v něm se ukazuje něco, co jsem později nazval tematizací – a to je šedá barva. Šedá barva jako materiál, ne ve smyslu barvy, ale ve smyslu hmoty.“ Šedou barvu začal malíř vnímat jako materiál, kterým se může vyjadřovat a ve kterém se objevuje postupně další a další potenciál. „Bylo důležité, že každým dalším obrazem se ukazoval další důvod, proč artikulovat zrovna touto barvou.“ Další obraz ze sbírky Národní galerie se jmenuje Držení. „Z poloviny 80. let je obraz ze soukromé sbírky, který je interpretací obrazu Bohumila Kubišty Svatý Šebestián. Je to erbovní obraz českého moderního umění. Já jsem ho poprvé a na dlouhá léta viděl jenom jako černobílou reprodukci, což byl pro mě taky jeden z podnětů, proč se šedá barva zvýznamnila.“

Naopak nejnovějším obrazem jsou Prsty. „Zničehonic vznikla malinká kresbička na malinký papírek, jaký nosívám po kapsách, a vzápětí vznikl obraz. Předcházely mu obrazy, které mám doma ještě nedomalované, nebo je dokonce pokládám za prohrané – to je cyklus Hořících keřů. Ale jeden obraz z toho cyklu tady je. Měl vypadat jinak, ale v procesu malby se na něm objevila tvář. Tvář neznámého nebo nepojmenovatelného. Jedna ze zásadních interpretačních výzev – co je Bůh nebo jak můžeme poznat Boha? Tvář může být jedním z interpretačních klíčů, jedním z mnoha jiných a třeba mnohem podstatnějších.“

Výstava Nůž v kredenci Petra Veselého ve Fait Gallery v Brně

K obrazu s názvem Hořící keř/Brána Petr Veselý říká: „U nás v lese, v oboře, kolem které často chodívám, jsem se jednou, už v covidové době, tedy s rouškami, potkal se svojí kolegyní ze školy. Krátce jsme se pozdravili, řekli jsme si nějaké informace, jak se máme, a když jsem pokračoval dál, tak jsem si najednou uvědomil: brána, to je téma. Začal jsem ten obraz velice brzo malovat. A uvědomil jsem si, že to musí být brána, která má oproti realitě vertikální příčky tak daleko, aby jí šlo projít, respektive, abych jí prošel třeba já.“

Ve stejné době Petr Veselý komunikoval se slovenskou básnířkou, esejistkou a překladatelkou Danou Podrackou a svěřil se jí, že neví, jak namalovat hořící keř. „V dopise jsem jí poslal fotografii té brány, tehdy ještě rozmalované. Odpověděla mi: Vždyť ten hořící keř maluješ, to je ta brána, kterou procházíš ven a dovnitř.“

Kurátorka Barbora Kundračíková se redaktorce Aleně Blažejovské svěřila, že prostor bývalé továrny – Fait Gallery – jí nejprve způsobil šok. „Znám Petrovy obrazy z domácího prostředí a každá jeho výstava je vlastně zabydlený prostor. A zabydlovat Fait Gallery je paradox sám o sobě. Obhájí se ty obrazy ve velkém bílém galerijním prostoru? Zvolili jsme proto uspořádání, které je hodně narativní, které návštěvníka vede celou expozicí.“

Výstava Nůž v kredenci Petra Veselého ve Fait Gallery v Brně

„Členění expozice je určitou reminiscencí přirozeného prostoru. Vstupujeme do krajiny, která není ani otevřená, ani zabydlená, ale někde v meziprostoru. Ta nejistota tam funguje. Procházíme kaplí a směřujeme k určitému typu utrpení, které je velké, není jen osobní, ale globální. Ven se vracíme až katarzně očištěni – aspoň doufám,“ vysvětluje kurátorka. „Vstupuje se i vychází ven dveřmi – nejen těmi reálnými, ale i obrazy, které je připomínají nebo variují, tematizují.“

„Do jádra expozice jsme vložili věc jako takovou. Věcný svět je pro Petra Veselého typický a i obraz pro něj představuje určitý typ věci. V materialitě a v tom, že je oproštěna od všech ostatních významů,“ říká Kundračíková. „Specifické je to, že to je Petrova výstava. Mohla jsem uvažovat jako kurátor, jak jsem chtěla, a mohla bych s tím zacházet úplně jiným způsobem, ale je to jeho způsob prožitku obrazu a umění jako takového.“ Na výstavě se objevuje i literatura a pohyb mezi obrazem a slovem. „Celý ten galerijní prostor je Petrův život.“

Výstava Nůž v kredenci Petra Veselého ve Fait Gallery v Brně

Na výstavě dochází podle kurátorky k setkání lineárního a cyklického času. „Jsou tady obrazy od 80. let až do současnosti, můžete sledovat chronologickou linku. Není to tak stavěno, ale můžete ji pozorovat. Na druhé straně je tu permanentní vracení se zpátky.“

Převážně bílé a šedé obrazy Petra Veselého se ve Fait Gallery ocitly ve velkém bílém prostoru. Bylo nutné, aby se tu objevovaly i barevné akcenty? „Během instalace jsme měli problém s tím, že v určitém světle působily živě a v jiném podle Petra, který to popisoval velice nešťastně, jako by najednou celá zeď vybledla a přestala dávat smysl, pulsovat nebo žít. To drama, jak zacházet s instalačním prostorem, je vždycky velké, ale v tomhle případě bylo ještě o něco větší,“ připouští Kundračíková. „S Petrem mám spojené velké čisté plochy, maximálně zúžené jen na to, co je potřeba říct. Velký vliv na mě ale mají jeho barevné akcenty, zejména červené. Ta se opakovaně vrací, i když nevím, jestli s ní zachází jako s nástrojem zostření. Červený akcent byl pro mě osobně důležitý. Pro něj ne.“ Barbora Kundračíková opakuje, že ona jako kurátorka tentokrát malíři jen kryla záda.

Prostorná Fait Gallery umožňuje pohyb většího počtu návštěvníků za dodržení všech bezpečnostních opatření. „Budou probíhat komentované prohlídky, a pokud to situace dovolí, rádi bychom uspořádali také čtení. Ve stejné době vychází Petrovi nová sbírka poezie, což je velice hezká souhra okolností,“ usmívá se kurátorka.

V magazínu Zelný rynk kromě obou rozhovorů zazní také ukázky z druhé básnické sbírky Petra Veselého, nazvané Kovárna, v podání herce Vladimíra Hausera.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.