Židovští podnikatelé často působili v průmyslu, nejen v bankovnictví, upozorňuje v nové knize Pavel Kosatík

Čtěte také

V Chrudimi připravují opravu hrobky vizionáře Poppera

Kniha se věnuje hospodářským dějinám, ale zejména lidským příběhům a vztahům uvnitř židovských rodin u nás, a to převážně v období mezi dvěma světovými válkami. Podnikateli a rody, jejichž osudy autor sleduje, jsou pražští železářští Bondyové, Emil Kolben (ČKD),  F. L. Popper (továrna na obuv Chrudim), Otto Reich (organizátor českožidovského hnutí z Kolína), Petschkové, Löw-Beerové a Tugendhatové, Jindřich Waldes a Josef Auerbach (největší filmový magnát první republiky).

„Nebýt židovského podnikatelského elementu, každá debata na téma hospodářského liberalismu v Čechách a na Moravě by byla kratší, než je,“ upozorňuje Pavel Kosatík. S myšlenkou pojednat souborně fenomén židovského podnikání přišel kdysi režisér Petr Weigel. Když zemřel, oživili tento záměr jeho přátelé a vyzvali spisovatele, aby na tématu začal pracovat. „Snažím se nikomu neslibovat knihu, protože nejsem schopný ji zaručit,“ přiznává však autor. „Často nevím, zda to budu schopen napsat tak, abych v tom viděl smysl. Rodilo se to dlouho, ale nějak to dopadlo.“ Přesto Kosatík tvrdí, že je v permanentní krizi: „Mně to pořád nejde. Proto, abych měl dojem, že jsem ten den nezabil nebo jenom neprokrastinoval, tak když je jiná látka ve fázi rešerše, tak si aspoň dělám výpisky.“

Prostor pro méně známé příběhy

Čtěte také

Kolben s Daňkem stojí za zrodem ČKD, společně ale nikdy nepodnikali a pravděpodobně se ani nesetkali

K vybraným židovským rodinám, jimiž se zabýval při práci na knize Podnikání pod Davidovou hvězdou, Pavel Kosatík říká: „Zajímavých jednotlivců nebo rodin jsou určitě stovky, v té knize je však osm kapitol. Z tohoto hlediska je to prohra. Ale nemohlo to být kompletní panorama, to by bylo bláhové.“ Snažil se proto zpracovat ty nejzajímavější případy, nebo ty, o kterých se ví méně, než by mělo. „Namátkou dynastie Petschků. Ve chvíli, kdy opouštěli republiku, to byly desítky lidí. Ta rodina se rozrostla a dařilo se jí, drželi při sobě. Ale některé kapitoly jsou o jednotlivcích jako Jindřich Waldes. Ten se pokračování firmy ve svých dětech nedožil a poměry tomu pak už zabránily.“ V případě Petschků šlo také o nejbohatší rodinu, své bohatství nastřádali v průběhu několika generací. Expandovali i za hranice a po určitou dobu leželo jejich těžiště v Německu.“

Čtěte také

Sága rodiny Tugendhatových. Jak vila vznikla a co bylo dál?

Autor dodává, že nechtěl, aby to byla pragocentrická kniha. Sleduje proto historii židovského podnikání v různých regionech. „Je zajímavé, kolik jich bylo v průmyslu,“ upozorňuje a připomíná Emila Kolbena jako zakladatele pozdějšího ČKD nebo pražskou rodinu Bondyů – strojaře a železáře. „Lidé si ze setrvačnosti mohou myslet, že židovský podnikatelský element se uplatňoval hlavně v bankovnictví nebo v nevýrobních sférách. Ale oni byli často přímo u zrodu hodnot.“ Josef Auerbach byl zase významný filmový činitel – podnikatel. „Byl asi nejvýznamnější ve své době,“ soudí Kosatík, „i když lidé většinou připisují prvenství Miloši Havlovi. Ten ale rozvinul filmovou výrobu nejvíc až ve 2. polovině 30. let a za protektorátu, kdy už se Auerbach šťastně zachránil v Americe. Ale Auerbach se hodně zasloužil o obchodování s filmy. Nezáleželo mu tolik na tom, jaký film tvoří, ale byl to průkopník prodeje filmů.“

Rodinná soudržnost

Ke společným rysům patří to, že tyto podnikatelské rodiny velmi držely pohromadě.  „Možná to bylo často i proto, aby se udržela pohromadě firma,“ připouští Kosatík. „Ale o to se snaží všichni podnikatelé a málokomu to vyjde. Byly opakující se případy, kdy se bratři oženili se sestrami, čemuž vždycky napomohli oba dědečkové. Tím se finance zmnožovaly. Ale zároveň ty rodiny fungovaly. Byl to ještě hodně patriarchální způsob. Role žen většinou nebyla přímo v podnikatelské sféře, ale uvnitř rodin byl hlas žen velmi silný.“

Pokud jde o rodiny Löw-Beerů a Tugendhatů, uznává autor, že je toho o nich už dost nabádáno. Snažil se proto tyto příběhy dát do kontextu s celým brněnským textilním průmyslem.