V kůži tajného agenta Paula Dukese se můžete ocitnout v pátrací hře ve vile Löw-Beer

Alfred Löw-Beer byl významný průmyslník, po němž se dodnes jmenuje jeho brněnské sídlo: vila Löw-Beer. Byl to také otec Grety Tugendhat – a tedy investor, který se zasloužil o vznik vily Tugendhat. Takzvanou malou Löw-Beerovu vilu najdeme ve Svitávce, ale v roce 1913 koupil Alfred Löw-Beer vilu v Brně-Černých Polích, v níž bydlel s manželkou a třemi dětmi.

Čtěte také

Životní styl prvorepublikových průmyslníků poznáte při návštěvě vily Löw-Beer v Brně

Většina rodiny uprchla v roce 1939 před nacisty do Velké  Británie, otec rodiny však zůstal v Brně, aby zachránil co nejvíce z rodinného majetku. Rodina s ním poté ztratila spojení a pověřila agenta britské tajné služby Paula Dukese diskrétním úkolem: aby po ztraceném Alfredu Löw-Beerovi soukromě pátral.

Předklad po 60 letech a osud Alfreda Löw-Beera

Sir Paul Dukes – sám také velmi zajímavá osobnost – se v roce 1939 pátrání ujal a vzápětí po jeho skončení o něm napsal špionážní román An Epic of the Gestapo: The Story of a Strange Search, který v roce 1940 publikoval. V českém překladu Milana Pohla knihu vydalo až v roce 2021 nakladatelství Mapcards pod názvem Tanec s gestapem: Příběh podivuhodného pátrání. Autor knihu věnoval „památce hlavního hrdiny, který zahynul při smělém pokusu přelstít své utiskovatele“.

Většina jmen skutečných osob byla v knize Paula Dukese změněna. Alfreda Löw-Beera zde autor označuje jako Alfreda Obryho. Určitou komplikací navíc je, že Löw-Beer prchal pod falešnou identitou – jako krejčí Friedrich Schweigler z Prahy. A právě o tomto Schweiglerovi vyšla 17. dubna 1939 noticka v novinách Die Zeit, vydávaných v Reichenbergu (Liberci) v Sudetech. Přestože to byl provinční deník, označoval se jako Úřední deník NSDAP v Sudetech. Tato zprávička, tvrdící, že na železnici u městečka Mies (Stříbro) byla nalezena mrtvola muže – pravděpodobně Friedricha Schweiglera, který podle policie spáchal sebevraždu – stála na počátku Dukesova pátrání.

Existovala však řada jiných možností: že románový Obry (skutečným jménem Löw-Beer) je někde uvězněn, nebo se nachází ve Vídni a podobně – zkrátka, že je stále naživu.

Paul Dukes však nakonec přece jen dospěl do Stříbra, kde po dlouhém a spletitém pátrání nalezl i Obryho (Löw-Beerův) hrob a mrtvého podle indicií od rodiny identifikoval. Dle závěrů britského agenta ovšem nešlo o sebevraždu, ale o nešťastnou náhodu, k níž patrně došlo při pokusu o útěk.

Po knize i pátrací hra

O Dukesově autobiografii i osobách a událostech, kterých se dotýká, hovoří s redaktorkou Alenou Blažejovskou historička vily Löw-Beer Jana Černá a průvodkyně Markéta Brhlíková. Obě také vysvětlují, jak vznikl nápad připravit pro návštěvníky vily Löw-Beer pátrací hru V kůži tajného agenta, které je možné se zúčastnit v prostorách brněnské vily.

Kurátorky výstavy Markéta Brhlíková a Jana Černá|foto:Vila Löw-Beer

Hra budí velký zájem veřejnosti a je třeba dodat, že získala v kategorii Muzejní počin roku 2021 zvláštní ocenění poroty Národní soutěže muzeí Gloria Musaealis. Spoluautorky hry Jana Černá a Markéta Brhlíková ho převzaly v květnu 2022 v Obecním domě v Praze. Ve stejné době přebraly v Českém Těšíně ocenění za hru také při příležitosti Národního zahájení 18. ročníku Festivalu muzejních nocí.

Na knihu Paula Dukese i pátrací hru upozorňujeme i proto, že od tragického úmrtí Alfreda Löw-Beera uplyne letos v dubnu 85 let.