Zdeněk Grmolec: Potěšení z lidových zvyků

21. listopad 2024

Poslechněte si fejeton Zdeňka Grmolce Potěšení z lidových zvyků.

Zažili jste někdy pravý venkovský masopust neboli fašaňk, ostatky, voračky? Kde se vzala potřeba slavit tento i jiné svátky? Zeptal jsem se na to jedné mladé paní: „Mně to navozuje příjemné pocity, důležité je, že se lidé sejdou a baví se spolu, jsou veselí a je jim spolu dobře. Lidi to sbližuje s přírodou,“ odpověděla mi.

Tyto lidové zvyky jsou skutečně vždy nějak spojeny s přírodou a jejími cykly. Jejich původ najdeme v dávných dobách, kdy lidé věřili, že je v rostlinách ukryt duch obdařený magickou schopností ovlivňovat stromy, aby rodily ovoce, pole, aby byla hojnost obilí, louky, aby neuschly a podobně.

U rostlin, zejména stromů, dochází k antropomorfizaci, kterou známe především z pohádek.  A kde bychom našli původ tohoto jevu? Pravděpodobně v dávných mýtech. Jeden z nich je o králi lesa, který panuje v období, kdy je zdravý a má hodně sil. Jakmile mu sil ubývá, musí být usmrcen svým nástupcem. Božský duch vtělený do starého krále je neporušeně přenesen na krále nového. Tento proces se opakuje stále dokola, stejně jako v přírodě nahrazuje zimu léto, léto podzim a tak dále.

V severských zemích mýtus zabíjení ducha stromu zanechal stopy ve venkovských slavnostech zemědělců. James Frazer v knize Zlatá ratolest uvádí pro toto tvrzení značné množství důkazů. Za všechny jeden ze Saska a Durynska. Jde o obřad zvaný „vyhánění Divokého muže z křoví“. Určitého mladíka zabalí do listí nebo do mechu. Takto vyšňořený se skryje v lese a ostatní mládenci ho jdou hledat. Když ho najdou, vyvedou jej z lesa a střílejí po něm slepými ranami z mušket. Padne k zemi jako mrtvý, ale mladík přestrojený za lékaře mu pustí žilou a on obživne. Ostatní se zaradují, přivážou Divokého muže k žebřiňáku a odvezou ho do vesnice. V každém domě pak dostanou mládenci od dívek malý dárek.

Podobný zvyk se dodržoval v Čechách poblíž Šluknova. Člověka oblečeného za Divokého muže honí ulicemi tak dlouho, až se dostane do úzké uličky, přes niž je napnutý provaz. Divoký muž o něj zakopne, pronásledovatelé ho dohoní a chytí. Kat se rozmáchne a probodne mečem měchýř naplněný krví, který má Divoký muž připevněný kolem těla. Divoký muž umírá a země kolem rudne. Další den zhotoví mladíci slaměného panáka podobného Divokému muži, dají ho na nosítka  a za doprovodu davu panáka odnesou k rybníku, kde ho utopí kat. Obřad se jmenuje „pohřbívání masopustu“. (...)

Celý fejeton si poslechněte v přiloženém audiu. Na webu je dostupný po dobu čtyř týdnů.

autor: Zdeněk Grmolec
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.