Zdeněk Grmolec: Potěšení z lidových zvyků
Poslechněte si fejeton Zdeňka Grmolce Potěšení z lidových zvyků.
Zažili jste někdy pravý venkovský masopust neboli fašaňk, ostatky, voračky? Kde se vzala potřeba slavit tento i jiné svátky? Zeptal jsem se na to jedné mladé paní: „Mně to navozuje příjemné pocity, důležité je, že se lidé sejdou a baví se spolu, jsou veselí a je jim spolu dobře. Lidi to sbližuje s přírodou,“ odpověděla mi.
Tyto lidové zvyky jsou skutečně vždy nějak spojeny s přírodou a jejími cykly. Jejich původ najdeme v dávných dobách, kdy lidé věřili, že je v rostlinách ukryt duch obdařený magickou schopností ovlivňovat stromy, aby rodily ovoce, pole, aby byla hojnost obilí, louky, aby neuschly a podobně.
U rostlin, zejména stromů, dochází k antropomorfizaci, kterou známe především z pohádek. A kde bychom našli původ tohoto jevu? Pravděpodobně v dávných mýtech. Jeden z nich je o králi lesa, který panuje v období, kdy je zdravý a má hodně sil. Jakmile mu sil ubývá, musí být usmrcen svým nástupcem. Božský duch vtělený do starého krále je neporušeně přenesen na krále nového. Tento proces se opakuje stále dokola, stejně jako v přírodě nahrazuje zimu léto, léto podzim a tak dále.
V severských zemích mýtus zabíjení ducha stromu zanechal stopy ve venkovských slavnostech zemědělců. James Frazer v knize Zlatá ratolest uvádí pro toto tvrzení značné množství důkazů. Za všechny jeden ze Saska a Durynska. Jde o obřad zvaný „vyhánění Divokého muže z křoví“. Určitého mladíka zabalí do listí nebo do mechu. Takto vyšňořený se skryje v lese a ostatní mládenci ho jdou hledat. Když ho najdou, vyvedou jej z lesa a střílejí po něm slepými ranami z mušket. Padne k zemi jako mrtvý, ale mladík přestrojený za lékaře mu pustí žilou a on obživne. Ostatní se zaradují, přivážou Divokého muže k žebřiňáku a odvezou ho do vesnice. V každém domě pak dostanou mládenci od dívek malý dárek.
Podobný zvyk se dodržoval v Čechách poblíž Šluknova. Člověka oblečeného za Divokého muže honí ulicemi tak dlouho, až se dostane do úzké uličky, přes niž je napnutý provaz. Divoký muž o něj zakopne, pronásledovatelé ho dohoní a chytí. Kat se rozmáchne a probodne mečem měchýř naplněný krví, který má Divoký muž připevněný kolem těla. Divoký muž umírá a země kolem rudne. Další den zhotoví mladíci slaměného panáka podobného Divokému muži, dají ho na nosítka a za doprovodu davu panáka odnesou k rybníku, kde ho utopí kat. Obřad se jmenuje „pohřbívání masopustu“. (...)
Celý fejeton si poslechněte v přiloženém audiu. Na webu je dostupný po dobu čtyř týdnů.
Související
-
Na masopust v tyrolském Imstu se těší zejména muži. Karnevalová horečka se tu dědí z otce na syna
Účastnit se průvodu mohou jen muži nad šestnáct let, ženy pomáhají s maskami a kostýmy. Prý jim to nevadí, poskakovat celý den v ulicích je totiž pěkná dřina.
-
Pod šable! Masopust neboli fašank na jihovýchodní Moravě má podobu mužských mečových tanců
Masopust, ostatky, končiny. Času divokého nevázaného veselí, který přichází každoročně v únoru, se v Bílých Karpatech poblíž moravsko-slovenské hranice, říká fašank.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.