Helena|Ja na chyby neverim. Verim tomu, ze vsechno, co delame se stane tak jak se to ma stat a hodnekrat se ukaze, ze to, co se zdalo chybou bylo dulezite pro neco jineho. Dam priklad. Nedavno jsem po nacerpani benzinu nedovrela dobre nadrz, nikdy pred tim se mi to jeste nestalo. Hned po par metrech se mi rozsvitilo varovne svetylko, ze je neco s autem spatnyho. Docela me to vystrasilo, protoze to varovani melo co delat s motorem. Jela jsem hned do servisu a ukazalo se, ze neco spravit potrebovalo, nemelo to co delat s tim svetylkem, ale kdyby se byvalo to svetylko neozvalo, nemuselo by to se mnou pri jizde na dalnici dopadnout dobre. Takze moje chyba nedovreni uzaveru po nacepovani benzinu se musela stat, jinak bych asi hned do servisu nejela. Takovych podobnych veci se mi stalo v zivote hodne, proto jsem se poucila, ze neni chyba jako chyba, nekdy je chyba vlastne zachranou. Take podle meho zalezi jakou chybu clovek dela, kdyz je to neco, cim si skodi tak prece to vickrat neudela, aspon ja se o to snazim. A s tim sudoku mam tu samou zkusenost, nez se s tim trapit, je lepsi se vratit i staci jen po chvilce a ejhle, najednou je to snadny.
Bedřich |Dobrý večer každý dělá chyby já jsem taky udělal chybu málem
Protože tam bylo na internetu když vložíte 6000 Kč
Do registrace tam můžete mít hodně peněz
Já si zjistil že to je podvod na lidi dobrou noc
frantisek svaricek|DOBRY VEČÉR P.BORKU A POSL.N.L.HLAVNĚ JSEM DĚLÁL CHYBY COBY MLADÝ ŘIDIČ,V MLADÝCH LETECH TO BYLO ZA JÍZDY BEZ ŘIDIČÁKU,POTOM ZA RYCHLOU JÍZDU,A V POSLEDNÍCH LETECH TO BYLO ZA JÍZDU BEZ UPOUTÁNI PÁSAMA,A TA POSLEDNI POKUTA BYLA NEDÁVNO ZA RYCHLOU JÍZDU PŘES POHOŘELICE 62 RYCHLOSTI,TAK ŽE JSEM SE ZASE NEPOUČIL A PŘITOM TADY V OKOLI STAVIM ZÁKLADY PRO RADARY,TAK PANE BORKU ,JEDEN JE V LEDCÍCH U ŽIDLOCHOVIC A DALŠI JSOU V ŽIDLOCHOVICÍCH,TEN V POHOŘELICÍCH JSEM PŘEHLÉDL A STÁLO MĚ TO 750 KČ.NA STARÁ KOLENA SE SNAŽÍM CHYBOVAT CO NÉJMÉNĚ,ABYCH SI JEŠTĚ V MÍCH 82 LETECH UŽIL AUTA KVŮLI NOHÁM,KTERÁ UŽ ZAČÍNAJI DOSLUHOVAT.ZDRAVÍ FRANTIŠEK Z ŽIDLOCHOVIC.
maruskaD|Dobrý večer, Borku. Vůbec není lehké procházet neúspěchem s úsměvem a pozitivní myslí. Hlavně ze začátku může všechno vypadat černě. Já si vždycky dopřeju čas, abych všechno prožila a nabrala sílu do další práce. Zpětně cítím, jak jsem vyšla posílená a obohacená o cenné zkušenosti. Bez selhání a kotrmelců by se většina úspěchu nedostavila. A hlavně se člověk musí ze svých chyb poučit. A ještě líp z těch cizích. Aby je právě znovu neudělal. A když udělá, dostane na budku, a tak je to správně. A děkuju, že je konečně zase normální téma a naše odpočinková noční linka už nebude tak depresivní jako ty poslední o velké vodě!
franz|mám tři syny, kromě judu byli aktivní v cyklistice, downhil, tzv sjezdová cyklistika, která se řadí mezi extrémní sporty , všichni již na následky museli vyhledat pobyt na nemocničním lúžku na následky zdranění, které si vyžádalo chirurgický zákrok, naivně jsem se domníval, že jeden takový úraz se zapíše do paměti a oni tzv zvolní ve svém úsilí být co nejlepší v tomto sjíždění z kopců, ten nejmladší vloni v rakousku na semmeringu , krční klíček a letos velká morava , dvě žebra, závěrem chci říct, že doufám, že to bylo již na-posledy, z chaloupky pod lesem v bílých karpatech zdraví noční linku, ještě na závěr chci říct, že paměť je schopnost centrální nervové soustavy uchovávat a používat informace o předchozích zkušenostech, ale co na to zapomínání ? kdy tyto informace a zkušenosti jsou vytěsňovány novými informace, inteligentní člověk by si měl být vědom toho, co je v životě to hlavní a vzít svoji budoucnost do vlastních rukou, být odpovědný sám sobě za svůj život a nespoléhat se na jiné, kteří vám slíbí hory, doly, jen aby dostali ten váš hlas.............
Michal Sedlák z Myšlína|Píšu si s Binitou. Má dost hezkou profilovku. Vysoká, štíhlá slečinka v hnědozeleném sáčku a ve fajnových kozačkách. Ozvala se sama, prý jestli nejsem Daniel. Docela dobrý způsob, jak začít povídání. Zatím nevím, odkud je, co dělá... Neznám toho hodně a ani se zatím neptám. Snad z obavy, že tomu neuvěřím. Moje víra, že si píšu právě s tou přitažlivou krasavicí z fotky, je od začátku slabá. Sám si říkám, kdy mě tak zvaná Binita poprosí o peníze, aby mohla přiletět za mnou nebo aby mohla zaplatit léčbu nemocné babičce. No money, dear Binita. Sen o krásné Binitě se tím rozplyne. Zas jeden sen, který se nesplní. A co je nejhorší? Chybu pak jednou udělám znova. Tu chybu uvěřit v nemožné, abych si pak připsal na konto další zklamání. Ale za ten krásný sen to i tak stojí. Zoufalí lidé to takhle dělají. Někteří zoufalí, kteří ještě trochu věří. Věří ve svoje Binity.
Alena|Dobrý večer Vám, Borku a taky všem posluchačům. Je fajn, že jste zase dneska s námi, a hlavně že už máme konečně jiné téma než povodně. Samozřejmě, že se člověk chybami učí, ale protože člověk je tvor nepoučitelný, tak vytváří další chyby, ale přece bez chyb se nedá žít. No a když si vlastní chyby přiznáme, tak se z nich i poučíme, ale neznamená to, že se musíme se vším, co uděláme špatně, každému pochlubit, stačí, když se poučíme sami. Já už mám přes sedmdesát a myslím si, že jsem pořád sem tam nepoučitelná, ale zase kdybych nedělala chyby a byla úplně dokonalá, tak to by se nelíbilo ani mně. No a nakonec, když se na někoho vzpomíná, tak se většinou promelou ty věci, které nebyly tak úplně dokonalé, takže až tu jednou nebudu, tak doufám, že ti, kterým budu chybět, tak budou vzpomínat i na to, co nebylo úplně akorát, a třeba je to stejně pobaví. Hezký večer všem.
Sylva|Dobrý večer, ne že bych se zrovna spálila, spíše jsem přimrzla k internetu. To už v době kdy maminka ležela nevyléčitelně nemocná a já utíkala z reality. Sice jsem se o ní starala ale když spala nebo koukala na televizi, seděla jsem u diskuzí, tehdy ještě byly zajímavé.
Po přestěhování do Brna jsem si poprvé pořídila notebook, moc mě bavilo hledat různé zajímavosti i výtvarné nápady. Ale jen jsem seděla a seděla až jsem si řekla: Chtělo by to menší poruchu... v ten moment jsem zavadila o hrnek s horkým čajem a bylo to. Nepoučená jsem přístroj sušila a už mu pak nebylo pomoci. Nicméně pořídila jsem si pak starší, z druhé ruky. A zase jsem bojovala se závislostí. Požádala jsem dceru, aby mi internet zablokovala "rodičovskou kontrolou" a nechala jen určité hodiny kdy se tam dostanu. A přesto jsem pak internet zrušila. Spíše mě štval ten starý hlučný přístroj. Pak jsem dočasně vzala k sobě kamaráda na byt a ten internet potřeboval kvůli práci a na lepší mobil neměl. Znova jsem obnovila a jiný kamarád mi sehnal starší ale dobrý stolní počítač. Věřila jsem že se obejdu bez kontroly, zrušila jsem Facebook, ale zasekla jsem se na YouTubu. A tam jsou taky komentáře....Pouštěla jsem si sice přednášky k domácí práci, jenže....i tak jsem dost dlouho vysedávala. Kolik času jsem ztratila, kdy jsem se mohla věnovat svým koníčkům a být užitečná druhým...zato jsem přibrala pár kil a zapomněla na své předsevzetí o každodenních procházkách :-( Nedávno jsem slyšela, že dlouhé sezení škodí stejně jako kouření. Kamarád už u mě nebydlí, ale je u mě na internetu jako doma, takže se za celou dobu jeho návštěv k počítači nedostanu, za což jsem mu vděčná :-)