Stavby bobra kanadského jsou vidět i ze satelitu, říká Ondřej Mikulka z Mendelovy univerzity

21. červenec 2022

„Když v nočním tichu bobr zničehonic silně plácne ocasem o vodní hladinu, rozhodně vás to k smrti vyděsí,“ popisuje s nadhledem obrannou taktiku bobra evropského proti případnému nepříteli Ondřej Mikulka z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Vyhubeni u nás byli bobři na přelomu 18. a 19. století. „Lovili se kvůli masu, kvůli kožešině i kastoreu – tedy výměšku análních pachových žláz, který se v minulosti hojně používal ve farmacii i jako přísada do parfémů. Ale hlavní příčinou jejich vyhubení bylo to, že škodili a ničili dřeviny a porosty ve velkém,“ pokračuje Mikulka.

Čtěte také

Bobr se k nám vrátil koncem 80. let z Rakouska a poprvé se objevil na soutoku Moravy a Dyje. V povodí Moravy dodnes žije nejpočetnější bobří kolonie na našem území. Celkově odborníci odhadují, že se v České republice vyskytuje na šest tisíc jedinců. A protože se bobrům jako chráněným zvířatům velice daří, expandují dál. „Ještě před pár lety by nikoho nenapadlo, že se jim bude líbit na menších tocích mezi poli. Ale docela dobře se živí i polními plodinami, dokonce mu chutná řepka a svůj hrad si je schopen postavit například z kukuřičných klasů.“ Bobři nemají přirozeného nepřítele a jediný, kdo je mimo člověka může ohrozit, je vlk, který jim ovšem početně ani zdaleka nestačí.

Výborní stavitelé

Ondřej Mikulka

Bobr je aktivní zejména v noci a není tedy snadné ho zahlédnout. Spíše si všimnete pokácených a ohlodaných stromů a bobřích hrází či hradů, kterými přehrazuje koryta potoků a řek. Stavitelé jsou rozhodně fenomenální a jejich výtvory není lehké zničit. Ostatně stavby bobra kanadského jsou dokonce vidět i ze satelitu. Ale i náš domácí bobr evropský se umí pěkně otáčet. „Největší jedinec, kterého se nám podařilo odchytit, měl 29 kg a měřil od hlavy po konec ocasu jako dvanáctileté dítě,“ vysvětluje Ondřej Mikulka.

Bobr je samozřejmě schopen napáchat rozsáhlé ekonomické škody a představuje i bezpečnostní riziko. Narušuje totiž hráze historických rybníků, například v jižních Čechách. V přísně určených oblastech je tedy výjimečně povolen odlov druhého největšího hlodavce naší planety.

Které dřeviny bobrovi nejvíc chutnají, kolik členů má bobří rodina a kdy se může chovat agresivně? Poslechněte si rozhovor Jarky Eliášové.

Spustit audio

Související