Správci lesů mají více času na zalesnění. Ministerstvo aktualizovalo zóny lesů extrémně zasažených kůrovcem

Na obnovu porostů mají pět let, místo dosavadních zákonem daných dvou. Les tak má šanci na to, aby se částečně obnovil sám bez umělého dosazování. A majitelé lesů ušetří.

„Tady zhruba na jednom aru vidíme, že máme velké množství jedinců. Dub, habr, támhle se ukazuje jeřáb,“ ukazuje ředitel Městských lesů Znojmo Zdeněk Trojan v lese nedaleko Vranovské vsi. Právě tento katastr je nově v červené zóně. Místo běžných dvou let mají lesníci nově na zalesnění pět let čas. Mají tak prostor lesy obnovit z větší části přirozenou cestou.

Finance

„Kdyby ta pětiletá lhůta nebyla, tak máme dva roky na to, kdy uděláme holinu a musíme to následně dál řešit. Zkrátka mechanizace a umělá obnova,“ doplňuje Trojan. (Stav holin a zalesnění ke konci roku 2019)

V dlouhodobém výhledu díky přirozené obnově Městské lesy Znojmo ušetří. „V globálu tím, že to nemusím zaplotit, mám ušetřeno zhruba 70 000 korun na kilometr. Nemusím to zalesnit, to znamená 10 tisíc sazenic po hektaru krát zhruba 10 -12 korun za sazenici, to je dalších 120 tisíc. Když to hodíme do kalkulačky, to číslo je jednoznačné,“ počítá v hlavě Zdeněk Trojan.

Problémové oblasti

Lesníci také nemusí do lokalit v červeném pásmu umisťovat lapače hmyzu. „Dělat v tomto porostu nějaké ochranné preventivní opatření už nemá smysl. Je to dané tím, že de facto to jehličí zde v devadesáti procentech je už mrtvé, takzvaně sterilní souš. Kdybychom si vzali mapu, tak červená zóna se začíná rozprostírat, když vyjedeme ze Znojma po hlavní silnici směrem na Jihlavu, když začneme stoupat nad Znojmo, nad Zahrádky, tak už jsme v červené zóně. Všechny lesy, které míjíte, jsou v červené zóně.“

Pro červenou zónu, kde jsou lesy silně postiženy nebo ohroženy kůrovcovou kalamitou a schnou, platí mimořádné opatření Ministerstva zemědělství|foto:Ministerstvo zemědělství ČR

Podobně jako Městské lesy Znojmo má v červené zóně takřka všechny katastry Školní lesní podnik Mendelovy univerzity v Brně. Dalším velkým vlastníkem na jižní Moravě jsou Lesy České republiky. Těm se ale rozšířila zonace především v Čechách. „Zejména na Děčínsku, Českolipsku, Semilsku a ve Frýdlantském výběžku v Libereckém kraji. Na Třeboňsku i Plzeňsku a také ve středních Čechách v Polabí v souvislosti se zhoršeným stavem borových porostů,“ vysvětluje mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.

Čtěte také

V lesích se hromadí vytěžené dříví, které není kam odvézt. Většina pil omezila kvůli pandemii provoz

Nadbytek dřeva na trhu

Sucho a kůrovec zapříčinily také problémy na trhu se dřevem. Je ho nadbytek. „V důsledku velkého přebytku dřeva na trhu klesly jeho ceny o desítky procent a stovky korun. Kalamita je i v okolních zemích. Odbytovými problémy je zasažen celý středoevropský region. Opatření na hranicích a omezení výroby dřevařský a papírenských provozů v důsledku pandemie tuto situaci ještě zhoršila. Trh se dřevem se postupně opět rozběhl, ale ztráty z letošního jara se podaří dohnat jen obtížně,“ dodává Jouklová.

Změna v hospodaření

O rozšíření červené zóny rozhoduje ministerstvo zemědělství. Aktuálně je v ní necelá polovina celého území České republiky. Podle mluvčího ministerstva Vojtěcha Bílého může být současná situace impulzem ke změně v hospodaření.  

„Sucho a kůrovec mají dopad na krajinu, les i vlastníky. Přesto se dají také považovat za příležitost pro urychlení změny druhové skladby. Prospěch lesů smíšených s vyšším zastoupením listnáčů – přírodě bližších a odolnějších proti výkyvům počasí a změnám klimatu. Naše opatření jsou účinná a fungují, jejich dopady se však pochopitelně více projeví až v dlouhodobém horizontu.“

Loňský rok byl prvním v novodobé historii, kdy lesníci vysázeli více listnatých než jehličnatých stromů.