Polní pokus v Žabčicích čeká v pořadí padesátá sklizeň ječmenu. Svým trváním je unikátní
Padesát let stále stejně. Agronomové v Žabčicích na Brněnsku slaví kulaté výročí polního pokusu s ječmenem. Ten každý rok vysejí a starají se o něj podle neměnných postupů. Díky nim mohou zkoumat, jak se na plodině a půdě projevuje dlouhodobé hospodaření, orba i změna klimatu.
„Stojíme u několika honů takzvaně dlouhodobého stacionárního pokusu. Těch honů je celkem sedm. Hon je takové odborné označení pro pás pro jednu plodinu. Tam kde jste, loni našli monokulturu ječmene, tak je to pořád na stejném místě,“ vysvětluje rozložení pokusu jeho garantka Tamara Dryšlová z Mendelovy univerzity v Brně.
Výnosy z honu s monokulturou jarního ječmene srovnávají s hony, kde pravidelně střídají ječmen, pšenici, kukuřici a vojtěšku.
„Ječmen pěstovaný v tom osevním postupu vykazuje tendenci k vyšším výnosům a je tam malinko větší jistota k udržení kvalitativních parametrů. Pokud je vysoký výnos, nedosahuje se parametrů kvality pro využití ve sladovnictví. Pokud jsou nižší výnosy, obsah dusíkatých látek může být vysoký a je to problém to pak využít,“ dodává Dryšlová.
Agronomové z Mendelovy univerzity se zaměřují i na to, jak se hospodaří s půdou jako takovou. „Na tom dlouhodobém pokusu máme dvě technologie. S orbou a s mělkým kypřením. Na monokultuře se to zpracování projevuje víc. Při mělčím zpracování jsou výnosy nižší. Ta rozdílnost je do jedné tuny (na hektar).“
Průměrné výnosy se během let mění
Průměrné výnosy z jednoho hektaru se ale za padesát let výrazně měnily. V začátcích pokusu byly odrůdy méně výkonné. Výnosy ale byly stabilnější. Po roce 2000 ale jsou výkyvy sklizně výraznější. Ječmenu se sklidí více, podle Dryšlové ale může být náchylnější k extrémnímu počasí. „Projev ročníků v průběhu povětrnostních podmínek je dnes alfou a omegou. Vysoké výnosy i na monokultuře kolem osmi tun byly v letech, které byly příznivé – 2008, 2004. Naopak rok 2012, 2018 byly extrémní, to byla suchá jara a tam ty výnosy byly 3 tuny, na některých variantách 1,5 tuny.“
Podle mluvčího Zemědělského svazu České republiky Vladimíra Píchy jsou výsledky z polních pokusů přínosné v zemědělské praxi. „Oni vidí, jak reagují jednotlivé odrůdy, jednotlivé plodiny na předplodinu. Tedy to, co se tam pěstovalo rok předtím. Při pokusech se zkouší i případné následné pěstování. V případě nouze se obiloviny pěstují dva roky po sobě a vidí, jaký to má důsledek na výnosy ale i na kvalitu půdy.“
Žabčický polní pokus je v České republice svým trváním unikátní. Na polní dny tam každý rok dorazí stovky zemědělců.
Související
-
Co nespálil mráz, dokonal déšť. Na Moravě utrpěly meruňky a třešně, sklizeň ovoce bude podprůměrná
Ovocnářům letos nepřeje počasí. Zatímco úrodu meruněk poškodily jarní mrazy, sklizeň třešní zhatily pro změnu přívalové deště.
-
V Cetkovicích znovu využívají vodu, která se nevsákne. Technologie pomáhá rychlejšímu růstu sazenic
Nedostatek podzemní vody na zalévání vyřešila lesnická firma na Boskovicku zachytáváním té dešťové. Využít dokážou i tu, která se nestačí vsáknout.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Ševčíka a další národohospodáře zkritizovali všichni děkani VŠE. ‚Prohlubují izolaci fakulty,‘ píší
-
Jurečka chce obhájit funkci předsedy KDU-ČSL. O post se hodlá ucházet i Výborný
-
Něco jako úkryt nebo sirény v Libanonu není. Lidé jsou odkázáni sami na sebe, řekl zpravodaj v Bejrútu
-
Řehka: Nový kyberzákon posílí odolnost civilní infrastruktury. Částečně na ní závisí i armáda