Polní pokus v Žabčicích čeká v pořadí padesátá sklizeň ječmenu. Svým trváním je unikátní

„Stojíme u několika honů takzvaně dlouhodobého stacionárního pokusu. Těch honů je celkem sedm. Hon je takové odborné označení pro pás pro jednu plodinu. Tam kde jste, loni našli monokulturu ječmene, tak je to pořád na stejném místě,“ vysvětluje rozložení pokusu jeho garantka Tamara Dryšlová z Mendelovy univerzity v Brně.

Výnosy z honu s monokulturou jarního ječmene srovnávají s hony, kde pravidelně střídají ječmen, pšenici, kukuřici a vojtěšku. 

„Ječmen pěstovaný v tom osevním postupu vykazuje tendenci k vyšším výnosům a je tam malinko větší jistota k udržení kvalitativních parametrů. Pokud je vysoký výnos, nedosahuje se parametrů kvality pro využití ve sladovnictví. Pokud jsou nižší výnosy, obsah dusíkatých látek může být vysoký a je to problém to pak využít,“ dodává Dryšlová.

Výnosy z honu s monokulturou jarního ječmene srovnávají s hony, kde pravidelně střídají ječmen, pšenici, kukuřici a vojtěšku|foto:Petr Tichý,Český rozhlas

Agronomové z Mendelovy univerzity se zaměřují i na to, jak se hospodaří s půdou jako takovou. „Na tom dlouhodobém pokusu máme dvě technologie. S orbou a s mělkým kypřením. Na monokultuře se to zpracování projevuje víc. Při mělčím zpracování jsou výnosy nižší. Ta rozdílnost je do jedné tuny (na hektar).“

Průměrné výnosy se během let mění

Průměrné výnosy z jednoho hektaru se ale za padesát let výrazně měnily. V začátcích pokusu byly odrůdy méně výkonné. Výnosy ale byly stabilnější. Po roce 2000 ale jsou výkyvy sklizně výraznější. Ječmenu se sklidí více, podle Dryšlové ale může být náchylnější k extrémnímu počasí.  „Projev ročníků v průběhu povětrnostních podmínek je dnes alfou a omegou. Vysoké výnosy i na monokultuře kolem osmi tun byly v letech, které byly příznivé – 2008, 2004. Naopak rok 2012, 2018 byly extrémní, to byla suchá jara a tam ty výnosy byly 3 tuny, na některých variantách 1,5 tuny.“

Podle mluvčího Zemědělského svazu České republiky Vladimíra Píchy jsou výsledky z polních pokusů přínosné v zemědělské praxi. „Oni vidí, jak reagují jednotlivé odrůdy, jednotlivé plodiny na předplodinu. Tedy to, co se tam pěstovalo rok předtím. Při pokusech se zkouší i případné následné pěstování. V případě nouze se obiloviny pěstují dva roky po sobě a vidí, jaký to má důsledek na výnosy ale i na kvalitu půdy.“

Žabčický polní pokus je v České republice svým trváním unikátní. Na polní dny tam každý rok dorazí stovky zemědělců.