Každá kapka vody má svůj význam. Poblíž Blanska lesníci dokončili jednu z retenčních nádrží

Z jedné strany je sráz, z druhé strany také. Docházelo by k erozi, kdyby nádrž nevznikla? Pomůže to tady? „Jistě. Většinou při přívalových deštích tady teklo poměrně velké množství vody. Je to stržová lokalita,“ odpovídá Pavel Jordan z Lesů města Brna, před kterým se v roklině rozprostírá zhruba 50 metrů dlouhá a 20 metrů široká průtočná nádrž. Její naplnění trvalo necelé tři měsíce.

V rokli poblíž Blanska lesníci dokončili jednu z retenčních nádrží|foto:Petr Tichý,Český rozhlas

„Každá kapka vody, která v krajině zůstane, je placená zlatem. Jedná se o malou nádrž s objemem necelých 2,5 tisíce kubíků. My těch nádrží máme poměrně velké množství. Každá kapka, co zůstane v krajině co nejdelší dobu, má svůj význam,“ vysvětluje Jordan. V Brně a okolí jich spravují celkem sedmnáct. Kromě zpomalení vody a eroze, mají vytvořit také vhodné místo pro rozmnožování živočichů.

„Před každou nádrží je na vtoku takzvaná retenční tůňka. Do budoucna předpokládáme, že se stane domovem pro obojživelníky a různé vodní živočichy, kteří jsou vázáni na vodní ekosystém.“

Jak mít v lesích více vody

Možností, jak v lesních porostech mít více vody, je podle Tomáše Hofmeistra z Lesů České republiky několik. „Jsou to bodová, liniová a plošná opatření. Bodová, to jsou vodní nádrže, liniová jsou revitalizace a péče o břehové porosty. U plošných opatření se snažíme revitalizovat stávající meliorační síť na lesních pozemcích. Dávat do těch, když to řeknu zjednodušeně, stávajících přítoků přehrážky a tím zadržovat odtok.“

Vodu do lesů lesníci a vodohospodáři dostávají také takzvaným povodňováním. Typickým místem je obora Soutok, kde na březích Moravy a Dyje rostou lužní lesy.