Každá kapka vody má svůj význam. Poblíž Blanska lesníci dokončili jednu z retenčních nádrží
Zpomalit odtok a zachytit co nejvíce vody v lesích má na jižní Moravě za úkol několik retenčních nádrží. Tu nejnovější postavily Lesy města Brna v lesích poblíž Blanska na Hořickém potoku. Každý litr vody, který se podaří v lese udržet co nejdéle, je podle lesníků pro krajinu důležitý.
Z jedné strany je sráz, z druhé strany také. Docházelo by k erozi, kdyby nádrž nevznikla? Pomůže to tady? „Jistě. Většinou při přívalových deštích tady teklo poměrně velké množství vody. Je to stržová lokalita,“ odpovídá Pavel Jordan z Lesů města Brna, před kterým se v roklině rozprostírá zhruba 50 metrů dlouhá a 20 metrů široká průtočná nádrž. Její naplnění trvalo necelé tři měsíce.
„Každá kapka vody, která v krajině zůstane, je placená zlatem. Jedná se o malou nádrž s objemem necelých 2,5 tisíce kubíků. My těch nádrží máme poměrně velké množství. Každá kapka, co zůstane v krajině co nejdelší dobu, má svůj význam,“ vysvětluje Jordan. V Brně a okolí jich spravují celkem sedmnáct. Kromě zpomalení vody a eroze, mají vytvořit také vhodné místo pro rozmnožování živočichů.
„Před každou nádrží je na vtoku takzvaná retenční tůňka. Do budoucna předpokládáme, že se stane domovem pro obojživelníky a různé vodní živočichy, kteří jsou vázáni na vodní ekosystém.“
Jak mít v lesích více vody
Možností, jak v lesních porostech mít více vody, je podle Tomáše Hofmeistra z Lesů České republiky několik. „Jsou to bodová, liniová a plošná opatření. Bodová, to jsou vodní nádrže, liniová jsou revitalizace a péče o břehové porosty. U plošných opatření se snažíme revitalizovat stávající meliorační síť na lesních pozemcích. Dávat do těch, když to řeknu zjednodušeně, stávajících přítoků přehrážky a tím zadržovat odtok.“
Vodu do lesů lesníci a vodohospodáři dostávají také takzvaným povodňováním. Typickým místem je obora Soutok, kde na březích Moravy a Dyje rostou lužní lesy.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
