Šperk má spoustu významů. Není náhoda, jak vypadá a kdo ho nosí, říká etnoložka Alena Křížová

19. červenec 2021

Etnoložka, kurátorka a historička umění Alena Křížová z brněnské Masarykovy univerzity svůj profesní zájem věnuje především historii šperků. Autorka nové knihy Lidový a zlidovělý šperk v českých zemích se také intenzivně zabývá historií valašské výšivky – i o ní bude v rozhovoru řeč.

„Ke šperkům mě přivedl Alfons Mucha. Na střední škole jsme měli takový historický seminář, psala jsem referát a zamilovala jsem se u toho do secese – což byl v té době nově objevený styl, protože ještě v 60. letech byla odmítána. O šperku jsem potom psala diplomovou, dizertační a habilitační práci a někteří se divili, co se vlastně o šperku dá pořád bádat. Jenže oni to viděli jen jako nějakou ozdůbku, něco navíc,“ popisuje Alena Křížová.

V minulosti neexistovalo, že si žena šla koupit sama nějaký šperk. „Ženy nedisponovaly finančními prostředky. Ženy a dcery bývaly takovou výkladní skříní muže. Muž na své ženě a dceři ukazoval mimo jiné své postavení. V historických filmech nebo románech můžeme vidět, jak někdy ženy i loudily šperky a apelovaly na to mužské postavení,“ vysvětluje etnoložka.

Co vše symbolizoval snubní prsten a proč ho dnes nosí čím dál méně lidí? Jak se český granát stal národním symbolem? A jaká je historie smutečních prstenů? Poslechněte si v rozhovoru Jarky Vykoupilové s Alenou Křížovou.

autoři: Jarka Vykoupilová , lop