Řemeslný chleba je v Itálii rozšířenější než v Česku, na jednu ulici připadnou i čtyři pekárny, říkají manželé Carlini
„Češi hodně přemýšlí o tom, co přijde, a chtějí mít vše pod kontrolou. Italové takoví nejsou,“ hodnotí rozdílnost povah a kultur pekař, kterému v žilách koluje italská i česká krev.
Manželé Antonio a Michaela Carlini provozují v Brně pekárnu. Jejich příběh začal v garáži, kde pekli chleba. Několik let žili a pracovali v Itálii.
Čtěte také
„Provozovali jsme restauraci v lednicko-valtickém areálu a přes vaření jsme se postupně dostali k pečení,“ popisují své začátky. „V kuchyni pro mě byla výzvou fermentace, udělat dobrý chleba nebo foccaciu. Ten proces je hotová alchymie,“ říká Antonio. A jeho žena doplňuje: „Chtěli jsme propojit tradici Česka s Itálií. Napřed to bylo něco navíc, co nás bavilo a chtěli jsme se v tom zlepšovat. Ale když jsme viděli, že je po pečivu poptávka, tak jsme se do toho vrhli.“
V Česku se s kváskem a domácím pečením chleba v posledních letech doslova roztrhl pytel. Jak tuto situaci vnímají z pohledu Česka a Itálie? „Italové mají rádi, když můžou přijít do pekárny a pokecat si. U nich je chleba na té řemeslné úrovni víc rozšířený než v Česku, takže tam je i víc malých pekáren.
Na jednu ulici jsou třeba čtyři pekárny. Každá má svoji pec, vlastní mouku i recepty. Ta různorodost je tam velká. Koupit si dobré pečivo je tam určitě snadnější, takže Italové moc nemají důvod si doma připravovat kvásek a upéct si chleba,“ shodují se manželé.
Jak se seznámili a jaká byla jejich gastro cesta? Nechybí někdy Antoniovi Itálie, kde vyrůstal? O tom si poslechněte v Apetýtu.
Související
-
Tajemství českého chleba je odhaleno, záleží na mouce
Český chléb závisí na dobré žitné mouce. Žito seté se u nás pěstuje odnepaměti. Historické zdroje uvádějí, že se k nám dostalo na konci doby bronzové spolu se Slovany.
-
Nejlepší chleba je ten domácí, upečte si podmáslový chléb podle Renaty Foltýnové a budete nadšení
Kváskový chléb s podmáslím upekla podle svého oblíbeného receptu Renata Foltýnová z Mikulovska. Má křupavou kůrku a krásnou střídu. A vydrží vám klidně čtyři dny.
-
Mlynařina není žádný med. Řemeslo dnes trpí tím, že nemá následovníky, říká mlynář ze Střížova
Mlýn Střížov je v rukou mlynářského rodu už několik generací, s jeho chodem i nelehkou historií vás seznámí hned dva mlynáři – František Křepela a Lukáš Bárta.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
