Mlynařina není žádný med. Řemeslo dnes trpí tím, že nemá následovníky, říká mlynář ze Střížova
Mlýn Střížov je v rukou mlynářského rodu už několik generací, s jeho chodem i nelehkou historií vás seznámí hned dva mlynáři – František Křepela a Lukáš Bárta. „Jsme rádi, když má mouka pokračování, že to má smysl.“ V čem tkví umění použít mouku správně? Jak často se ve mlýně zametá a jak vypadá běžný pracovní den mlynáře? Přijměte pozvání na prohlídku malého rodinného mlýna a dozvíte se třeba, jak je to s čerty ve mlýně.
Související
-
Zárukou kvalitní vánočky je dobré obilí, dobrý mlynář a dobrá hospodyně
Krásná lesklá, nadýchaná, mandlemi posypaná vánočka je ozdobou štědrovečerní tabule, ale i vizitkou dobré hospodyně. Receptů je spousta, ale základ je vždy stejný.
-
Život ve mlýně nebyl nikdy lehký, ale nedovedu si nic jiného představit, říká sekerník
Jeho práce není sekat hlavy ani vyrábět sekyrky. František Mikyška je jedním ze dvou řemeslníků v Česku, kteří umí udělat mlýnské kolo.
-
V Chadimově mlýně na Vysočině poznáte historii mletí mouky od kamene až po elektřinu
Mouku lidé ze zrní vyrábějí tisíce let. Celou historii, od kamene až po mlýn na elektrický pohon, můžete poznat v mlynářském muzeu v Horních Dubenkách na Vysočině.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
