Rajčaťáci a Banáni v Jundrově. Petr Váša píše o dobrodružstvích, která mohou děti zažít kolem Svratky

8. srpen 2023

Petr Váša napsal knížku o dětských partách Rajčaťáků a Banánů. „Protože mám rád happyendy, dávám si záležet, aby radostnost nebyla laciná, aby nebyla zadarmo,“ říká.

Rajčaťáci a Banáni jsou fiktivní party dětí, které ve své nové knížce Petr Váša „nastěhoval“ do přírodního prostředí zahrádek kolem řeky Svratky v Brně-Jundrově.

„Rajčaťáci jsou dvě holčičky a dva kluci, kteří se tak trochu náhodou dají dohromady a tak trochu náhodou zjistí, že je baví vytvářet umění od nuly,“ vysvětluje autor. „A rozhodnou se, že k ohni a letní slavnosti udělají představení. Protože to představení má úspěch, tak se rozhodnou, že udělají větší. Pak se objeví na obzoru Banáni, což jsou jejich vrstevníci, kteří mají jiné představy o popkultuře. Dopadne to tak, že se vsadí o to, kdo z nich udělá lepší představení.“

Petr Váša v knize záměrně líčí běžná dobrodružství, která děti zažívají, když jsou v lese či u vody. „Ale jejich cílem je vytvořit představení, což není myslím v dětské literatuře obvyklé,“ doplňuje autor.

Návraty do dětství

Podle Váši každý autor, který začne psát o dětech, brzy zjistí, že musí použít vzpomínky na své dětství, na sourozence, vrstevníky, různé tábory a tak dále, zážitky a vzpomínky, které se váží na jeho děti a jejich kamarády. „Ani já jsem se nemohl vyhnout své dcerce a sám sobě a některým pro mě významným spolužákům a kamarádům z vesnice z Vysočiny. To jsem si všechno rozepsal a čekal jsem, co mi z toho vznikne. Vznikla mi parta čtyř dětí,“ svěřuje se. „Teď už ty čtyři Rajčaťáky beru jako sice virtuální, ale svoje další děcka,“ směje se Petr Váša.

Čtěte také

A proč jsou příhody situovány do prostředí kolem Svratky v Jundrově? – „Tady je to krásné a je to ideální prostředí pro ten typ příběhu. A zároveň jsem zjistil, že nápadů a motivů mám tolik, že je potřebuju ukotvit v realitě. Říkám tomu postupu oddanost realitě. To je moje oblíbená tvůrčí strategie: kombinovat abstraktní věci s naprosto konkrétními detaily z každodennosti. V určitý okamžik mi došlo, že aby mi to drželo pohromadě, tak to musí být svázáno s konkrétními místy.“

Má kniha i didaktický záměr? – „Ano, pokud to slovo použijeme neutrálně,“ souhlasí Váša. „Ale důležitá je myšlenka, že děti – když je dospělí nechají na pokoji a vyjdou jim vstříc, jenom když je to opravdu potřeba – jsou daleko tvořivější, než se většinou domníváme.“ Váša v poslední době pracuje s různými dětskými skupinami – dětmi z dramatických kroužků. Vede dílny fyzického básnictví pro děti. „Mám vyzkoušené, že když dětem necháte prostor, tak se nestačíte divit.“

Čtěte také

„Děti v té mé knížce dělají fyzické básnictví, které bych ale v tomto případě definoval velice jednoduše,“ objasňuje Váša. „Je to tvořivost v jakémkoli médiu, které se hodí k tématu, které chce člověk zpracovat. Děti vidí něco, co je fascinuje a co je zajímá, a hledají nějaká slova. Ony tomu říkají kouzelná slova. Často z textíku vznikne tanec, písnička nebo něco výtvarného.“

„Dával jsem si záležet na tom, aby to bylo zábavné a překvapivé, a zároveň jsem bedlivě hlídal, aby ty věci byly proveditelné. Taky jsem chtěl, aby to byly normální děti, ne superděti nebo děcka s nějakým handicapem. Zajímalo mě, co se stane, když se normální děti pustí do veselé a něčím motivované tvořivosti,“ říká autor. Svůj text dal před vydáním přečíst dceři, která tam vystupuje ve svém mladším věku, ale i docentce Ivaně Sobkové, která je autoritou v oboru dramatické výchovy a učí na DAMU. „Potvrdila mně, že všechno, co se v té knížce děje, je proveditelné a děti v tom určitém věku by to dokázaly.“

Poslechněte si, co v rozhovoru vypráví Petr Váša o teorii trojích očí – de facto o schopnosti a důležitosti imaginace.

Kruťárny, strach a Krchovský

Čtěte také

V knize vystupuje i básník J. H. Krchovský. „S Jurou jsme kamarádi a sousedi – on bydlí v Komíně, já bydlím v Bystrci, často se potkáváme. Až na výjimky přísně neplánovaně, protože to tak chceme. Jura je kouzelná bytost. Když jsem uvažoval, co všechno v té knize tady děti mohou zažít, tak jsem nemohl vynechat setkání s Jurou Krchovským. Kromě poezie a postoje, životního gesta, je oddaný přírodě. Chvástá se, že nesnáší lidstvo, ale miluje zvířátka od nejmenších ptáčků přes všechny ty kočky, o které se stará. A vybavilo se mi, že když jsem pracoval na Rajčaťácích, tak jsme měli s Jurou Krchovským rozhovor o rajčatech a ukázalo se, že má na zahrádce dvoumetrová rajčata.“

Podle Petra Váši existuje trend, aby literatura pro děti obsahovala „kruťárny“ anebo přesložité věci. „V podtextu je pocit, že současné děti jsou cynické a nelze je zaujmout ničím jiným než uřvaným. Tomu jsem se chtěl vyhnout. Téma strachu je klíčové téma, které děti zajímá, ale můžete pendlovat mezi žertováním a vážným vyprávěním.“ Autor nechtěl děti zklamat, protože prý chtějí vědět, co si mají o svém strachu myslet.

„Mně by nebavilo psát nic, co není radostné, jsem takový typ,“ uzavírá Petr Váša. „Jura Krchovský mi to občas přátelsky vyčítá, ale myslím, že to je jeden z důvodů, proč si výborně rozumíme. On je odhodlaný pesimista, ikona brilantního pesimismu, který nevylučuje humor. A já jsem ten optimistický pohodář. Ale právě proto, že mám rád happyendy, dávám si záležet, aby ta radostnost nebyla laciná, aby nebyla zadarmo. Aby to nebyl apriorní koncept, který člověk jenom naplňuje, abych nenabízel jen permanentní hlazení. I proto se v tom textu nevyhýbám temnějším věcem.“

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.