Pohanku uvaříte stejně jako rýži. Použijete ji místo vloček a skvěle se hodí do palačinkového těsta
Pohanka je všelék! Působí protizánětlivě, léčí krevní oběhový systém, cévní potíže a vředy. Pomáhá při mozkových příhodách, srdečních chorobách, zklidňuje nervový systém a tlumí bolesti hlavy.
Pohanka je bohatá na selen a zinek, což jsou základní stopové minerály, které tělo potřebuje pro silné kosti, zuby a nehty.
Oteklé kotníky léčí obklad z pohanky: Mouku z pohanky a teplou vodu smícháte na husté těsto, které nanesete na oteklé místo. Ponecháte tak dlouho, než se těsto začne drobit. Podle potřeby opakujte.
Pohanka je alternativou ke snídani z ovesných vloček a pohanková mouka se dobře hodí do těsta na palačinky. Když je potřete povidly a posypete bohatě mákem s cukrem, budete se olizovat až za ušima!
Při vaření pohanky postupujte stejně jako u rýže. Propláchnete ji, dáte vařit na 5 minut, poté odstavíte a necháte 15 minut dojít. Změkne a získá na objemu.
Pohanku uchovávejte v dobře uzavřených nádobách, mimo vlhkost a teplo. Pohankovou mouku nejlépe v lednici.
Související
-
Pohanka s valašskou klobásou
S dopoledním receptem se vydáme na Valašsko, kde můžete vylézt na vrch Makyta, objevit Pulčínské skály nebo zajít do Valašského muzea v přírodě.
-
Z pohanky připravte sladkou i slanou kaši, používejte také mouku. Posílíte cévy a nervy
Mezi pseudocereálie se řadí pohanka. Plody této rostliny z čeledi rdesnovitých totiž nejsou obilky, ale nažky. Dříve byla považována za obilí chudých.
-
Dejte šanci pohance. Předejdete nemocem jater, mozku i srdce a navíc je bezlepková
O pohance v poslední době slyšíme, že je to neprávem zapomenutý všelék. A bude na tom asi něco pravdy. Přestože jí lidé znali už před 2 000 lety, teď ji objevujeme znovu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.