Pod Špilberkem se návštěvníkům otevřel byt básníka Zena Kaprála

Rezidence Café Kaprál na Údolní ulici 17 v Brně byla otevřena 20. září a právě tehdy vznikl rozhovor s Jarmilou Kaprálovou, vdovou po Zenovi Kaprálovi. Kdo dal první podnět k tomu, aby se byt po básníkově smrti využíval pro účely literárního provozu?

„To byla původně Filipova myšlenka,“ připomíná Jarmila Kaprálová nápad svého syna. „Chtěl, aby na tátovu památku bylo z tohoto bytu muzeum. A nebyl schopný to prosadit, protože měl představu, že by to bylo muzeum, ale on by v něm bydlel a spravoval ho. Zkoušel to přes Martina Reinera, ale nejevilo se, že by to bylo reálné. Už jsme se proto rozhodli, že ten byt opustíme. Ale přišlo mi to líto, protože jsem si uvědomila, že byt pod námi je už několik let prázdný a že by to mohlo zpustnout. Tak nás napadlo, že by ho bylo dobré využít jako rezidenční byt.“

V tomto smyslu napsala paní Kaprálová Martinu Reinerovi: „Na jeho radu jsem kontaktovala kulturní odbor na magistrátu. Byli velice vstřícní a tam zřejmě vznikla myšlenka, že v rámci akce Brno Evropské hlavní město kultury 2028 by bylo zajímavé z tohoto bytu udělat Rezidenci Café Kaprál. To se nám velice zalíbilo. Manžel na nás určitě kouká shora a má radost, že byt našel takové dobré využití.“

Vybavení připomíná nejen Zena Kaprála

Jak vysvětluje bývalá obyvatelka bytu, většinu zařízení zde rodina ponechala. „Cenný je tu jen starožitný nábytek, což je údajně nábytek z letovického zámku, a obrazy tří generací výtvarníků – což byl manželův dědeček A. J. Alex, akademický malíř, manželův strýc Zeno Kaprál, taky akademický malíř, a syn, který je taky výtvarník.“

Básník Zeno Kaprál|foto:Alena Blažejovská, Český rozhlas

Pokud jde o vybavení bytu, uvažuje Jarmila Kaprálová o tom, že kdyby nemohlo být využito k zamýšlenému účelu, mohlo by posloužit do bytu pro uprchlíky.

Rodina nyní bydlí ve Strmilově v jižních Čechách. „Odtud pochází ne rod Kaprálů, ale rod mého manžela přes babičku,“ vysvětluje paní Kaprálová. Alternativní umístění obrazů by podle ní mohlo být ve strmilovském kulturním domě, nebo na palupínském zámku, který spravuje jeho majitelka Johanna Karenová. „Ta si odvezla část nábytku včetně klavíru.“

Spojení s Brnem zůstávalo, i když básník žil ve Strmilově

Básník Zeno Kaprál řadu let před smrtí žil a tvořil ve Strmilově, cítil se ještě spojen s Brnem? - „Myslím, že se cítil být spojený s Brnem, ale užíval si klid na venkově,“ přiznává Jarmila Kaprálová. „Jezdil sem už jen jednou za čas k lékaři. A byli jsme rádi, když za námi přijela návštěva z Brna a byl v kontaktu s intelektuály. Asi se už potom cítil doma spíš ve Strmilově, ale Brno měl rád.“

Zahájení provozu Rezidence Café Kaprál bylo označeno jako start pilotního programu, který byl zařazen do projektu Brno - Evropské město kultury 2028. Velkou zásluhu na tom má programová ředitelka projektu Marcela Straková.

V září o tom Martin Reiner mluvil ještě optimisticky: „Skutečně situace byla taková, že nejdřív mně napsal rukou dopis do schránky Filip Kaprál, Zenův syn, a navrhoval, abychom tady z toho udělali Muzeum Zena Kaprála. Nabyl jsem dojmu, že to bude obtížné a ve svém programu jsem to dal stranou. Potom mi napsala email Jarka Kaprálová a už tento způsob komunikace adekvátní století mě nějak pohnul,“ přiblížil.

Napsal jí dlouhý mail, kde jí vysvětloval, proč to nepůjde. „Přestože už jsme se posunuli od muzea k rezidenčnímu bytu, což mi připadalo jako spíše možné. Vyslovil jsem jistou naději, že by mohly nastat okolnosti, a poradil jsem Jarce Kaprálové, ať se obrátí na náměstka pro kulturu Marka Fišera. Ten byt je obecní, bylo jasné, že město s ním bude dál nakládat a že bez pozitivně aktivního přístupu města se neobejdeme. A ukázalo se, že tou šťastnou koincidencí je to, že Brno kandiduje na Evropské hlavní město kultury 2028.“

V dramaturgické radě je Balaštík, Kubíček, Němec i Minařík

Živá literární scéna podle Martina Reinera v Brně v současné době chybí. Připomíná klub na Křenové ulici, kde sám pořádal v 80. letech literární pořady, dále Skleněnou louku za doby působení dynamického dramaturga Zdenka Plachého.

Byla proto svolána dramaturgická rada, jejímiž členy se stali Miroslav Balaštík z nakladatelství Host, Tomáš Kubíček jako ředitel Moravské zemské knihovny, Jan Němec jako šéfredaktor časopisu Host a Petr Minařík z nakladatelství Větrné mlýny.

„Byli bychom rádi, aby od příštího roku z toho byl rezidenční byt,“ potvrzuje Martin Reiner, „aby sem přijížděli přespolní nebo zahraniční spisovatelé, strávili tu měsíc nebo dva a něco vytvořili. Musí někde bydlet, potřebují dostat diety a to musí někdo zařídit. A Tomáš Kubíček nám řekl, že to jsou schopni zařídit. Tento byt je překrásný, ale pro déledobý rezidenční pobyt není ještě dokonale vybaven. S praktickými věcmi jako toaleta a kuchyňka se bude muset ještě něco udělat a na to někdo musí dát peníze. Je to městský byt, a tak předpokládáme, že to bude město.“

V reportáži uslyšíte také zvukový záznam z večera 20. září, kdy v bytě vystoupila dcera básníka Zena Kaprála, spisovatelka, scenáristka a dokumentaristka Dora Kaprálová. Kromě ukázky ze své povídkové sbírky Utrpení a jiné žánry přečetla několik krátkých textů, které napsala v Kremži týden po smrti svého otce Zena Kaprála.

Poslechnout si můžete i krátký záznam z večera 6. října, který byl zasvěcen uvedení posmrtné básnické sbírky Zena Kaprála Chtěné prodlevy. Byt v Údolní 17 přivítal básníka Bohdana Chlíbce z nakladatelství Aula.