Partnerství mezi městy má mít prorostlé podhoubí. Čím je Brno pro zahraniční partnery inspirativní?

27. květen 2022

Brno má čtrnáct partnerských měst. A asi nejvíc je teď slyšet o jednom – Charkovu, do kterého míří humanitární pomoc kvůli ruské agresi. Z tohoto důvodu letos skončila spolupráce s Moskvou. K čemu jsou takové mezinárodní vztahy samospráv dobré?

Bratislava, Rennes, Stuttgart, Leeds, Debrecín. V Dallasu nebo Utrechtu už spolupráce není příliš čilá. Jak se stane, že vztahy ochladnou?

„Utrecht byl hodně aktivní v 90. letech, kdy se nám nějakým způsobem snažil pomáhat. Dokonce sem vysílali pravidelně delegace. My jsme jezdili i tam. Následně se jejich preference nějakým způsobem vymezily jiným směrem a my s nimi dál spolupracujeme, ale není to tak aktivní, jak to bývalo v minulosti. Spíše ze strany Utrechtu než naší,“ říká brněnský radní Marek Fišer z Pirátské strany.

Moskvu a Voroněž zastupitelé Brna letos ze seznamu partnerských měst vyřadili po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Spolupráce těchto měst ale už delší dobu nefungovala.

Mezi další zaniklé spolupráce lze zařadit Homs v Sýrii, Nepean v Kanadě, dánské Odense nebo bulharský Plovdiv. Co se stalo, že partnerství skončilo?

„Partnerství bývá často založeno na osobních vztazích politiků nebo lidí, kteří zrovna působí na úřadě, a často jejich odchodem mizí i ta partnerství. Pro partnerství je nutné, aby mělo dobře prorostlé podhoubí – aby to fungovalo směrem zespodu, od lidí, od spolků, od sportovních klubů směrem nahoru. A ta spolupráce politická nebo úřednická je vlastně vyvrcholením celé té spolupráce. A často se stávalo, že spolupráce přestala fungovat odchodem některých z účastníků,“ vysvětluje vedoucí odboru zahraničních vztahů Magistrátu města Brna Ivo Bednář.

Vídeň

Se kterým městem Brno naopak udržuje nejčilejší vztahy?

„Musím zmínit Vídeň. Dále německé Lipsko, Stuttgart, polskou Poznaň. To jsou asi ta nejaktivnější města. V poslední době vzhledem k tomu, co se děje, tak máme velmi intenzivní kontakt s Charkovem a Lvovem,“ zamýšlí se Bednář.

Radní Marek Fišer letos navštívil Francii v souvislosti s kandidaturou Brna na titul Evropské hlavní město kultury. „Navštívili jsme La Rochelle, kde se narodil Louis Raduit de Souches, který je v našich geografických podmínkách velmi znám. Tam ho moc neznali a museli jsme jim ho vlastně trochu představit. Dokonce po něm pojmenovali most.“

Jaké jsou Brněnské stopy v cizině?

„Myslím si, že Brno má věci, které je schopné exportovat. Máme nejenom síť partnerských měst, ale jsme i síti kreativních měst UNESCO. Co se týče hudby, kde máme další různá partnerství, ať už s Katovicemi třeba nebo Talinem – tam se nám daří dělat společné projekty a exportovat některá hudební tělesa do zahraničí,“ říká Fišer.

Příští rok uplyne 50 let partnerství Brna a Lipska – což je jedno z nejstarších stále trvajících partnerství. V reportáži uslyšíte, jaké jsou v Lipsku brněnské stopy a co obě města na oslavy spolupráce chystají.

Čím se partnerská města inspirují v Brně? A jak se stane, že Brno naváže vztahy s jihokorejským Tedžonem? Poslechněte si více v přiloženém audiu.

autoři: Tomáš Kremr , lop
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.