Generační vzpomínky Pavla Švandy: o literárních přátelích i skupině Šestatřicátníků
V rámci výstavy Oči Brna v Moravské zemské knihovně vznikla i rozhlasová nahrávka generačních vzpomínek Pavla Švandy, kterou pro magazín Zelný rynk pořídila Alena Blažejovská.
Pavel Švanda se narodil 6. června 1936 ve Znojmě. V Brně absolvoval gymnázium na třídě Legionářů – později třídě Kapitána Jaroše, na němž se také v okruhu spolužáků zrodila skupina Šestatřicátníci. K brněnským studentům se připojil pražský okruh kolem Václava Havla – a takto propojení Šestatřicátníci (kteří vydávali studentský samizdat Rozhovory 36), obohacení později o další umělce, vstoupili do kulturních dějin.
Švanda se nicméně později pohyboval v různých zaměstnáních – byl mj. vedoucím kina. Koncem 60. let byl spolupracovníkem a 1969-1970 redaktorem časopisu Host do domu, psal i do pražského časopisu Tvář. Po roce 1969 měl zakázáno publikovat, ale účastnil se neoficiálních aktivit. Za normalizace pracoval jako skladový dělník, závozník, dispečer…
Teprve po listopadu 1989 mohl zaujmout odpovídající pozici – a to jako pedagog na Divadelní fakultě JAMU, jejímž se stal profesorem. Počátkem 90. let pracoval i jako redaktor brněnské redakce deníku Lidová demokracie, časopisu Naše rodina a časopisu Akord.
Výstava Oči Brna
V listopadu 2019 mu Moravská zemská knihovna věnovala výstavu, která se stala součástí dlouhodobého projektu Oči Brna. Zde 5. listopadu vyprávěl Pavel Švanda o svých generačních vrstevnících, kterých si tentokrát všímal zejména jako autorů a lidí veřejně činných. Z tohoto vyprávění vytvořila redaktorka Alena Blažejovská cyklus rozhlasových portrétů Jiřího Kuběny, Věry Linhartové, Violy Fischerové, Aleny Wagnerové a Václava Havla. Pavel Švanda však hovořil i o sobě a částečně o Janu Skácelovi, Janu Trefulkovi a Zdeňku Rotreklovi.
Nahrávky si nyní můžete poslechnout v sedmidílném cyklu, jehož součástí je také autorský úvod.
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.