Jaký byl Den Arnošta Lustiga v Moravské zemské knihovně? Uslyšíte v magazínu Zelný rynk
Poslechněte si fejeton Aleny Mornštajnové Uhni! a ohlédnutí za Dnem Arnošta Lustiga v Moravské zemské knihovně, jehož součástí je rozhovor s Evou Lustigovou a ředitelem MZK Tomášem Kubíčkem. Pátá část četby z knihy Michala Konečného Třináct snů o svobodě je věnována Arnoldu Skutetzkému.
Fejeton spisovatelky Aleny Mornštajnové Uhni! je věnován mezigeneračním vztahům – spisovatelka v něm, podobně jako v některých svých dalších fejetonech, nabádá mladé, aby měli větší pochopení pro starší generaci.
Ale důležité je to i opačně: aby starší generace měla pochopení pro mladé a otevírala jim příležitosti k rozvoji jejich rozmanitých talentů.
Den Arnošta Lustiga v MZK
Čtěte také
O to se mimo jiné snaží Nadační fond Arnošta Lustiga. Ale od začátku… V Zelném rynku se vrátíme do 26. února, kdy se v Moravské zemské knihovně v Brně uskutečnil Den Arnošta Lustiga. Instituce se tak připojila k oslavám letošního 100. výročí narození spisovatele, novináře, scenáristy a svědka holocaustu Arnošta Lustiga, a to právě v den 15. výročí jeho smrti. Kromě zahájení výstavy Arnoštova cesta byl také představen internetový portál Svět Arnošta Lustiga a předány ceny vítězům literární soutěže Mladí humanisté. Ale zejména byla slavnostně otevřena Knihovna Arnošta Lustiga – tedy speciální dedikovaný prostor v 1. patře Moravské zemské knihovny.
K významným hostům, kteří úvodem promluvili, patřil i ředitel Památníku Terezín Jan Roubínek. Výstava Cesta Arnošta Lustiga je v přízemní galerii v Moravské zemské knihovně otevřena do 20. dubna. Tvoří ji texty Markéty Pilátové a fotokoláže Elišky Podzimkové. Vznikla ve spolupráci s Nadačním fondem Arnošta Lustiga, Památníkem Terezín a Muzeem fotografie a moderních obrazových médií v Jindřichově Hradci.
Na úvodní stránce internetového portálu Svět Arnošta Lustiga čteme jeho citát: „Kladu si otázku, co máme udělat, abychom změnili svět, kde se zabíjí?“. Nacisté během holocaustu Lustiga třikrát odsoudili k smrti zastřelením a nesčetněkrát k likvidaci v plynové komoře. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 jej českoslovenští komunisté odsoudili k nepodmíněnému trestu odnětí svobody.
Čtěte také
Déle než dvacet let byl Lustig v rodné zemi zakázaným autorem – čteme na portále Svět Arnošta Lustiga. – „Říkal mi, že jeho život vydá za dvacet životů, a že je více myší než pastí,“ uvádí autorova dcera Eva Lustigová, spoluzakladatelka Nadačního fondu Arnošta Lustiga.
Mimochodem – v záložce Místa na portále najdete jako místo číslo 8 i Brno. A to nejen kvůli Knihovně Arnošta Lustiga. Sám spisovatel měl k Brnu blízký vztah a jezdil sem za přáteli. Na to navazuje i jeho dcera Eva, a tak nadační fond dlouhodobě spolupracuje s festivaly Meeting Brno a Štetl fest.
Nakladatelství Masarykovy univerzity vydalo knihu Tři z Jeruzaléma – soubor dosud knižně nevydaných, neznámých povídek, reportáží a úvah Arnošta Lustiga. I ta byla (v březnu 2026) představena veřejnosti právě v Moravské zemské knihovně.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
