Bezová šťáva z květů černého bezu

Černý bez je nejstarší bylinou kultivovanou člověkem. Pěstovat ji začal před čtyřmi tisíci lety. Květy mají ochranné a protizánětlivé účinky. Používají se při detoxikaci, léčbě astmatu nebo alergií.

Sirupy a čaje z květů pomáhají například při kašli, uvolňují totiž dýchací cesty. Z plodů jsou výborné marmelády nebo džemy. Obklad z mladých výhonků pomáhá při revmatismu a odvary například ulevují při migrénách. Na keře černého bezu narazíme snad při každé procházce. A jedná se tak o bylinu, kterou využívá nejedna hospodyňka. Možností, jak květy bezu využít je více. My vám v dnešních apetýtových receptech nabízíme recept na bezovou šťávu.

Na asi 3 litry bezové šťávy budete potřebovat:

  • 40 ks květů černého bezu
  • 80 g kyselina citronová
  • 3 ks citron
  • 2 kg cukr krupice (klidně i třtinový)
  • asi 3 l vody

Postup:

  1. Kvalitu a léčivé účinky následného sirupu určuje pyl, který je na květech. Je lepší je tedy neoplachovat. Pokud přeci jen chcete, opláchněte jen lehce studenou vodou.
  2. Vodu nechejte projít varem, vsypte kyselinu citronovou, a pak nechejte vychladnout.
  3. Vložte do mísy květy a dobře omytý citron nakrájený na kolečka.
  4. Zalijte úplně vychladlou vodou, přikryjte čistou utěrkou a nechejte louhovat 24 hodin.
  5. Poté přeceďte přes cedník vyložený gázou do hrnce.
  6. Přidejte cukr, mělo by ho být stejně jako tekutiny, tedy na jeden litr asi jedno kilo cukru.
  7. Zahřejte a míchejte, dokud se cukr nerozpustí.
  8. Horký nálev nalijte do připravených sklenic (nejlépe sterilizovaných, například v troubě), uzavřete víkem a obraťte dnem vzhůru a nechejte vychladnout.
  9. Neotevřený sirup vydrží na chladnějším místě až jeden rok.
  10. Pokud takto nekonzervujeme, je určený ke spotřebě ihned.

Nejnovější recepty

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.