Největší radost mám z dobře odvedené práce, říká horňácká švadlena a vyšívačka Marie Vachunová
Jehlou se umí ohánět jako málokdo a její krojové výšivky jsou výjimečné. Výrobě horňáckého kroje se Marie Vachunová z Velké nad Veličkou věnuje už mnoho let. V dětství ji sice vedla maminka k ručním pracím, do kroje se ale tenkrát moc ráda neoblékala.
Zpívá ve velickém sboru a společně s manželem se stará o jednu z místních nejcennějších historických památek – domeček z roku 1837, kde pro návštěvníky také vystavuje svá díla. Spolupracuje se soubory, kroje chystá například pro Slovácký krúžek v Brně nebo v Praze.
Čtěte také
Před třemi lety stala jihomoravskou Mistryní tradiční rukodělné výroby. Na to pak navázalo celostátní ocenění Nositel tradice lidových řemesel, které uděluje Ministerstvo kultury. „Jsem moc ráda, že tohle ocenění dorazilo na Horňácko, mám ráda nejen náš kroj, ale taky tanec a písničky. Ostatně zpěv vždycky k ručním pracím patřil, jen při draní peří se musí opatrně. Pro mě má největší hodnotu radost z odvedené práce, všechno se snažím dělat stoprocentně. Když se mi dostanou do ruky třeba víc jak sto let staré krojové části, tak jsem šťastná, když je můžu zachovat,“ přiznává Vachunová.
Čtěte také
Nejdřív se ale učila kroje spravovat. „Rozšířit, opravit, to všechno mě naučila tchýně, za to jí moc děkuju. Také mi dala svůj kroj a sestřenice mě pak zlákaly do souboru Velička, kde jsem začala tancovat a zpívat.“ A když se jí narodili vnuci, bylo potřeba se pustit i do mužských krojů.
„Horňácký kroj je teď v kurzu, protože je to jeden z nejskladnějších, který máme. I s botami ho dáte do jedné tašky, kdežto třeba na Podluží, tam potřebují děvčata třeba i tři kufry. Čtyři spodnice a ještě horní sukně, to my si můžeme v kroji sednout, kam chceme. Je nejen skladný, ale především krásný,“ říká s úsměvem Marie Vachunová.
Jak odpočívá, aby ji nebolely ruce a záda? A jaké zážitky má spojené se sborem? Poslechněte si v Apetýtu s Janou Kobylinskou.
Související
-
Když ve Washingtonu poznali podlužácký kroj, tak to byl úžasný pocit, vzpomíná Dagmar Benešová
Lektorka slováckého ornamentu Dagmar Benešová se věnuje popularizaci modrotisku a moravského ornamentu. V Apetýtu přiblíží činnost Nadačního fondu Moravská krása.
-
Lidové kroje mě 70 let nezajímaly, říká vlastník největší kolekce lidových krojů v České republice
Jan Mičánek je tělem i duší lesník. Kroje původně sbírat nechtěl, velmi ho ale zajímala historie našeho venkova.
-
V Cedar Rapids jsme si s účastníky workshopu vytvořily rodinnou atmosféru, pochvalují si malérečky
S nažehleným krojem a s trochou obav se malérečky Kristýna Homolová a Bára Bartošíková nedávno vypravily do Ameriky. Tam učily české krajany malovat slovácké ornamenty.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
