Když ve Washingtonu poznali podlužácký kroj, tak to byl úžasný pocit, vzpomíná Dagmar Benešová
Výtvarnice a lektorka slováckého ornamentu Dagmar Benešová se věnuje popularizaci tradičního modrotisku a moravského ornamentu. V Apetýtu přiblíží činnost Nadačního fondu Moravská krása. Ten podporuje tradice jižní Moravy a také její historii. Sbírá a ošetřuje předměty lidové kultury, které nám předkové zanechali. V rozhovoru zavzpomínala také na svou kamarádku a malérečku Marii Švirgovou a na cesty, které spolu podnikly do Spojených států.
Související
-
Modř, která spojuje. Jak se modrotisk vtiskl do české, slovenské nebo japonské kultury?
Modrotisk přišel z Dálného východu, dnes patří mezi tuzemské tradiční řemeslné techniky. Co říká o naší minulosti a současnosti? Jak si stojí na Slovensku a v Japonsku?
-
„Nás, co v tom chodíme, je už jen hrstka.“ Tradiční lidové kroje jako mizející fenomén
Nejstarší národopisný festival v České republice – kyjovský Slovácký rok – sice bude až v srpnu, na vlnách Českého rozhlasu Brno ale už odstartoval stejnojmenný cyklus.
-
Rok na seznamu UNESCO. Technikou modrotisku vládnou už jen ve Strážnici a Olešnici
Modrotiskové dílny dnes (28. listopadu) slaví rok od zapsání techniky na seznam UNESCO. U nás se touto tradiční, starobylou technikou tiskne látka už jen ve dvou firmách.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
